Historie
Navigace
Hideo Kojima
1. část: Zrození legendy a úspěch série Metal Gear (1987-1990)
2. část: Metal Gear Solid (1998-1999)
3. část: Metal Gear Solid 2 (2001-2003)
4. část: Metal Gear Solid 3 (2004-2006)
5. část: Metal Gear Solid: Portable Ops (2006-2008)
6. část: Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots (2008)
7. část: Nejen hlavní série jest, aneb když slavná značka vynáší
8. část: Metal Gear Solid: Peace Walker a budoucnost série
Úkol zněl jasně: udělat akční hru. Mladý 24 letý herní vývojář Hideo Kojima, řadový zaměstnanec Konami Corp., dostal od svých nadřízených druhou šanci. První projekt, který dostal, nedokázal řídit a skončil velkou ostudou. Důvodem bylo, že mladý Kojima sice vynikal inteligencí a tvůrčími nápady, ale neuměl programovat hry a nevyznal se v hardwaru, pro který byly hry vyvíjeny. Dostal tedy druhou šanci, ale pro jistotu hra nebyla zadána na oblíbený a moderní NES (Nintendo Enterteinment System), ale pro periférní konzoli MSX2. Krom toho dostal Kojima k ruce tři programátory, dva grafiky a tři zvukaře. Když byl projekt na jaře 1987 hotov a Kojima předstupoval před své šéfy, tak byla jeho práce opět označena za neúspěch. Několik manažerů společnosti však zaujal netradiční příběh a způsob hraní, a tak se za Kojimu přimluvili. A udělali dobře, protože projekt se zapsal do videoherní historie jako zakladatel žánru "stealth action", založil po Final Fantasy druhou nejdéle trvající herní sérii a dočkal se mnoha pokračování, již se prodaly miliony kusů po celém světě. Oním projektem byl "Metal Gear", a položil základy toho, co se o mnoho let později proslaví jako "Metal Gear Solid". Mluvit o sérii Metal Gear Solid bez toho, abychom si alespoň ve stručnosti představili jejího tvůrce a člověka, který je s ní spojen již neuvěřitelných 22 let, je téměř nemožné.
Hideo Kojima
Hideo Kojima se narodil 24. srpna 1963 v Tokiu. Již v dětství, kdy byly Kojimovi tři roky, se však musela jeho rodina přestěhovat z hlavního města Japonska do mnohem menšího Kobe. Celé mládí malého chlapce se odehrávalo ve stísněné a podivné společenské atmosféře, která byla typická pro velkou část japonské společnosti v 60. a 70. letech 20. století. Japonsko se ještě nestačilo plně vzpamatovat z šoku, který utrpěla Hiroshima a Nagasaki při atomovém útoku USA na konci 2. světové války. Navíc právě v této době vrcholila Studená válka mezi SSSR a USA, a tak se zdála hrozba jaderné války velmi blízká. Právě tímto byla Kojimova tvorba velmi ovlivněna a hrozba jaderných zbraní je v celé sérii Metal Gear Solid jedním z hlavních témat. Jako malý chlapec chodil Kojima s rodiči často do kina a sledoval slavné americké filmy 60. a 70. let, které z velké části ovlivnily jeho pozdější tvorbu a ukázaly mu, že i v jednoduchém příběhu může být silný odkaz. Důležité však bylo, že se Kojima od té doby začal silně orientovat na americkou kulturu a tvorbu, takže je jeho myšlení a tvorba mnohem bližší Evropanům a Američanům, než Japoncům.
Na střední škole toužil Kojima po kariéře režiséra či scénáristy, začal psát své první scénáře, a na 8mm film začal točit krátké snímky. Poté, co se Kojima dostal na vysokou školu a začal studovat ekonomii, se k jeho rukám dostala hra Super Mario Bros, která vyšla na NES. Tato hra navždy změnila jeho život, protože Kojima poprvé viděl, že ve hrách, stejně jako ve filmu, může mít autor stejnou kreativní volnost. Kojima odešel ze studií a vstoupil do firmy Konami Corp. (japonská výslovnost je "kabušiki-gaiša") jako herní vývojář. V nové firmě se však neuvedl zrovna dvakrát nejlépe a byl svým kolegům spíše pro smích. Neznalost programování a hardwaru byla velkým handicapem. V jednom z posledních projektů, který měl být Kojimovi svěřen, stvořil roku 1987 hru s názvem Metal Gear (japonská výslovnost je "metaru gía") a nesmrtelného hrdinu jménem Solid Snake (japonská výslovnost je "sorrido sunéku"). Hra stvořila nový videoherní žánr, zvaný "stealth action" a získala Kojimovi uznání a respekt. Pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat, a v roce 1990 vyšel Metal Gear 2: Solid Snake. Mezitím stihl vytvořit dnes již legendární akční adventuru Snatcher, ve které se mimo jiné objevil i Metal Gear, tentokrát ale v mnohem roztomilejší verzi.

Metal Gear ustoupil do pozadí a Kojima si dal roční pauzu a připravoval se na přechod z konzolí na PC. Až v roce 1994 vydal na PC svou první, kterou bylo pokračování Snatchera s názvem Policenauts. Díky téměř filmovému pojetí animací ve stylu manga a skvělému detektivnímu příběhu sklidila hra obrovský úspěch. Po příchodu PlayStationu na trh připravil Kojima její konverzi na tuto konzoli. Když vyšel v roce 1998 první Metal Gear Solid, tak se z Hidea Kojimy brzy stala hvězda videoherní branže a hra samotná byla označena "nejlepší hrou všech dob". Zde Kojima poprvé naplno ukázal, jak důležitou složkou hry může být filmové pojetí příběhu a smysluplný příběh s hlubším filosofickým a protiválečným poselstvím. Kojima ukázal také velký talent režiséra, scénáristy, designéra a obdivuhodný smysl pro zachycení akčních scén v neuvěřitelně reálném pojetí.
Metal Gear Solid se dočkal dalších čtyř pokračování na PS2, PSP a PS3. Roku 2005 Kojima založil vlastní produkční studium "Kojima Productions". V současné době se Kojima naplno věnuje dalšímu pokračování s názvem Peace Walker. Krom toho je Kojima znám i jako tvůrce úspěšné série Zone of Enders.
1. část: Zrození legendy a úspěch série Metal Gear (1987-1990)
„Start a war, for its flames, create victims... Then save them, train them... And feed them back onto the battlefield. It's a perfectly logical system. In this world of ours, conflict never ends. And neither does our purpose... our raison d'etre. It doesn't matter who wins here. Our fight will continue. The loser will be liberated from the battlefield, and the survivor will live out the rest of his days as a soldier. “
„Začít válku, rozdmýchat její plameny, vytvořit oběti... Pak je zachránit, vycvičit.. A poslat zpátky na bojiště. Je to dokonale logický systém. V našem světě konflikt nikdy neutichá. Stejně tak ani náš životní úděl. Nezáleží na tom, kdo v této bitvě zvítězí. Náš boj bude pokračovat. Poražený bude osvobozen z bojiště, přeživší bude po zbytek svých dnů žít jako voják. “
Big Boss
Jak již bylo řečeno na začátku, tak se na hře Metal Gear podílel tým devíti lidí, včetně Kojimy samotného, který byl ve funkci producenta. Metal Gear byl určen pro konzoli MSX2, která byla sice schopna zachytit lepší grafiku, než NES, ale na úkor počtu objektů na obrazovce. Systém byl například schopen zobrazit současně na jedné obrazovce maximálně tři nepřátele, Solida Snaka, a letící kulky. Víc systém zobrazit neuměl. Pochopitelně, že souboj a nepřátelé se nemohli přesunout na vedlejší obrazovku, vše proto muselo probíhat izolovaně. To byl hlavní důvod, který přiměl Kojimu zapřemýšlet nad definicí akční hry: ve hře musí být akce, hlavní postava musí překonávat překážky a bojovat za pomoci zbraní, ale zároveň je nutno akci minimalizovat. Postupně Kojima začal tvořit nový herní žánr, pro který se velmi brzy vžil název "stealth action".
Základní myšlenkou a koncepcí celé hry byl nepozorovaný postup vpřed: Solid Snake musel nepřátele přepadávat zezadu, obcházet je, ukrývat se za překážky, a používat zbraně takticky a jen v krajní nouzi, především v souboji s bossy. Kojimův netradiční a inovativní přístup ke hře udělal skutečně velký dojem, ale ve srovnání s pozdější slávou to nebylo téměř nic.
Důležitou složkou Metal Gearu byl především na tehdejší dobu velkolepě pojatý a na akční hru nevídaný příběh. Kojimova inspirace řadou tehdejších amerických filmů se projevila sice až později, ale nelze nevzpomenout například na přebal hry pro americkou verzi, na které je zachycena postava Solida Snaka, která se nápadně podobá slavné póze Michaela Biehna z filmu Terminator. Při psaní zápletky si Kojima vzpomněl na dusivou atmosféru posthirošimského Japonska 60. let a na strach z jaderného nebezpečí. Při blízkém prozkoumávání bojového arzenálu USA a SSSR se Kojima dočkal zklamání, protože žádná z těchto zemí nikdy nevlastnila nic víc, než mezikontinentální balistické střely, letadlové lodě, ponorky a letecké síly. Jeho myšlenka bojového tanku, který je schopen nést jadernou hlavici a odpálit ji z kteréhokoli možného místa na jakýkoli cíl, byla jen čirou fikcí. Avšak šikovně zakombinované do politické aktuálnosti konce 80. let 20. století. Touto hrou tak Kojima kritizoval nukleární zbrojení a nesmyslnost používání těchto zbraní.
Příběh se odehrával v blízké budoucnosti, konkrétně v roce 1995. Nezkušený agent Solid Snake ze speciální jednotky Foxhound, je vyslán do vojenské základny Outer Heaven v Jižní Africe, aby zjistil, co se stalo předešlému agentu Grey Foxovi, který zmizel beze stopy. Jeho poslední slova zněla: "Metal Gear..." a právě Snake má za úkol zjistit, co že to vlastně je. Metal Gear byl bojový tank, který nesl jaderné zbraně, a který byl na základně tajně vyvíjen na příkaz jistého Big Bosse, který je zároveň i nadřízený Solida Snaka v jednotce Foxhound. Kdo by tehdy tušil, že některé detaily se hráči dozví až o 20 let později.
Metal Gear byl po vydání v Japonsku v červenci 1987 přivítán poměrně vstřícně a prodalo se několik tisíc kusů. Metal Gear byl převeden na NES a rozhodlo se o jeho distribuci v USA. Kojima se této konverze neúčastnil, a tak se stalo, že celá hra byla velmi výrazně pozměněna, především co se příběhu týče. Přesto se prodalo jen v USA milion kusů, a s konečnou platností se Metal Gear stal vlajkovou hrou Konami. V roce 2004 se první Metal Gear objevil v Japonsku jako stahovatelná hra na mobily. V Evropě sice Metal Gear vyšel už na MSX2, NES a Commodore64, ale na hru se už zapomnělo, a tak byl Metal Gear společně se svým pokračováním obsažen v Metal Gear Solid 3: Substitance z roku 2006. To pro mnohé znamenalo vůbec první možností si hru zahrát. Metal Gear byl úspěch, a otázka tehdy nezněla "jestli", ale "kdy" se objeví pokračování. A tak to všechno začalo…
Jak už je u Hideo Kojimy zvykem, rozhodl se, že žádné pokračování nebude, a pokud ano, tak se ho nebude účastnit. Jenže autor míní a okolnosti se mění. Kojima sám později vzpomínal na historku, že ho o pokračování přesvědčili kolegové z práce, když jel vlakem domů. Pokračování Metal Gear, nazvané Metal Gear 2: Solid Snake, bylo opět vyvíjeno pro MSX2. Konzole MSX2 doznala několika vylepšení, které umožnili mnohem lepší a detailnější grafiku. Vydání se Metal Gear 2: Solid Snake dočkal v červenci 1990. Bohužel však pouze v Japonsku. Do zbytku světa se hra dostala až v roce 2006 s vydáním Metal Gear Solid 3: Subsistance.
Díky mnohem vyspělejší grafice a výkonu hra mohla přinést inovativní prvky jako radar či plazení. Byly přidány nové zbraně, rozšířen inventář, ale taktický postup, kdy být skrytý znamenalo přežít, zůstal zachován. Hra byla mnohem delší než původní Metal Gear, a to především díky příběhu, který už vykazoval hned několik nečekaných zvratů, mnoho vedlejších postav a větší zamyšlení. Zatímco v Metal Gear bylo pouze naznačeno nebezpečí jaderné hrozby a nutný boj s ním, tak Metal Gear 2: Solid Snake znázorňuje nezvratné účinky války na lidskou povahu a budoucí činy.
Příběh hry se odehrává v roce 1999, kdy se nepříjemně tenčí zásoby ropy. Český vědec Kio Marv objeví revoluční způsob zpracování surové ropy, díky kterému lze mnohonásobně zvýšit její výtěžnost. Kio Marv je ovšem brzo unesen do militaristického státu v Asii, kterým je Zanzibar Land. Spolu s novým typem Metal Gearu a tajemstvím Kio Marva se chystá Zanzibar Land získat monopol ve světě. Za vším stojí opět Big Boss, nyní už vyvrhel. Jednotka Foxhound znovu povolává osvědčeného Solid Snakea, aby se infiltroval do Zanzibar Landu, osvobodil Kio Marva a zabil Big Bosse. Celý příběh má poměrně složitou strukturu a zvláštní atmosféru osamocenosti hlavního hrdiny. Z českého pohledu jsou na hře zajímavé i dvě "české" postavy: Kio Marv a Natasha Markova, stejně tak jako jejich krátký rozhovor v češtině.
Metal Gear 2: Solid Snake byl úspěšnější a populárnější než Metal Gear, ale mohli se z něj těšit pouze v Japonsku. Z tohoto důvodu byl v ještě v roce 1990 v USA vydán Metal Gear: Snake´s Revenge. Na vývoji se podílelo samostatné studio pod Konami, ale bez původního týmu a Hideo Kojimy. Stealth Action vystřídala plnohodnotná a přímočará akce, která měla jen velmi málo společného s Kojimovým dílem. Proto Konami a Kojima nikdy nebrali Metal Gear: Snake´s Revenge jinak, než jako omyl.
O několik let později se Kojima vrací v plné síle s Metal Gear Solid a celý svět strne v němém úžasu. V té době bude o Metal Gear a jeho pokračování vědět jen málokdo, ale právě díky těmto dvěma hrám měl Kojima skutečně na co navazovat..
2. část: Metal Gear Solid (1998-1999)
„Genes exist to pass down our hopes and dreams for the future through our children. Living is a link to the future. That's how all life works. Loving each other, teaching each other... that's how we can change the world. I finally realized it. The true meaning of life...“
„Geny existují, abychom mohli předat budoucnosti naše naděje a sny prostřednictvím našich dětí. Život je naším pojítkem k budoucnosti. Tak funguje veškerý život. Vzájemným milováním, vzájemným učením... můžeme změnit svět. Konečně jsem pochopila... skutečný smysl života.“
Naomi Hunter
Nad třetím pokračováním Metal Gear se skutečně uvažovalo, ale až v roce 1994. Projekt byl však odložen a později zrušen. Zachovala se jen malá koncepční umělecká díla, jejichž ilustrátorem byl Yoji Shinkawa, která zobrazovala postavy Solid Snake, Meryl Silverburgh nebo Liquid Snake. Hra byla plánována na rok 1995, a to pro konzoli 3DO Interactive Multiplayer (zkráceně 3DO), kterou dnes již téměř nikdo nezná. Jenže roky 1994-1995 byly důležitým mezníkem ve vývoji videoher a hardwaru. Především se uskutečnil přechod na plně rozvinuté 3D hry díky rozvoji CD-ROM médií. A v roce 1994 se objevila vlajková konzole Japonska: PlayStation. Je jasné, že nastal pokles hardwaru jiných konzolí, především 3DO, a plánovaný projekt Metal Gear 3 byl zrušen. Kojima se přesunul k vývoji her na PlayStation a celý plánovaný projekt Metal Gear 3 předělal a přetvořil v Metal Gear Solid. Kojima totiž věřil, že první dva díly Metal Gear na MSX2 nebyly příliš úspěšné a známé. Slovo "Solid", které Kojima přidal k názvu Metal Gear nevznikl, jak se mnoho lidí mylně domnívá, ze jména Solid Snake, ale pochází z anglického solid = "pevný", tedy zdůraznění použití pevné 3D počítačové grafiky. Důležité bylo také zdůraznit nový začátek a začít "odznova", ale zároveň ponechat pamětníkům předešlých her pocit kontinuity, protože Metal Gear Solid měl příběhově navazovat na Metal Gear 2: Solid Snake.
Vývoj Metal Gear Solid započal již v polovině roku 1995, a cíle vývojářského týmu nebyly zrovna malé. Sám Kojima se na Metal Gear Solid podílel jako producent, designer, a režisér. Tato pozice mu v malých obměnách vydržela u všech dílů. Kojima trval na tom, aby byl kladen velký důraz na přesnost a realističnost, ale hra byla přitom zároveň zábavná a napínavá. V rané fázi vývoje se dokonce celý vývojářský tým, v čele s Kojimou, účastnil hned několika cvičení a prohlídek u jednotky SWAT, aby lidé, kteří hru vyvíjejí, přišli do styku se skutečnými zbraněmi, vozidly a výbušninami. Příběh Kojima vymyslel tak, aby navazoval na předešlé dva díly Metal Gear, ale zároveň mohl být pochopen i těmi, kteří tyto hry nikdy nehráli. Do příběhu se vrátili některé z dřívějších postav, stejně tak jako myšlenka chodícího bojového robota, který může nést jaderné zbraně. Oficiálně byl Metal Gear Solid představen na herní konferenci E3 roku 1997 jako krátké video. Hratelná verze se objevila až na Tokyo Game Show v roce 1998. Ještě téhož roku v září byl Metal Gear Solid vydán v Japonsku spolu s rozsáhlou propagační kampaní. V USA byl Metal Gear vydán v říjnu 1998 a v Evropě až na konci února 1999. Metal Gear Solid neměl zrovna dobrou výchozí pozici, protože léta 1998-1999 jsou v historii PlayStation roky, kdy vycházeli nesmrtelné legendy jedna za druhou. Krom toho musel Metal Gear Solid soupeřit se silnou dvojkou Capcom a Squaresoft, kteří své favority už dávno vydali. Netrvalo dlouho a obě velké společnosti byly na čas zastíněny úspěchem Metal Gear Solid.
Metal Gear Solid byl vlastně jakýmsi hratelnostním remakem prvních dvou dílů Metal Gear. Kojima např. nechal sbírání číselných karet pro postup do různých oblastí hry, souboj s helikoptérou, tankem, Metal Gearem, plížení, schovávání nebo třeba lepenkovou krabici či cigarety. Celý zbrojní arzenál byl vylepšen a zmodernizován, zrovna tak jako inventář. Díky plně rozvinuté 3D grafice se musely rozšířit i schopnosti Solida Snaka: škrcení a přepad střáží ze zadu, klepání na zeď, skrčení nebo first-person pohled. Pohled kamery umožnil při přimáčknutí na zeď pohled za roh, a tak sledovat pohyb stráží. Těmi nejvíce inovativním prvky byly dabing, grafika a příběh. Metal Gear Solid byl opatřen profesionálním dabingem (tehdy i dnes věc nevídaná). V hlavní roli Solida Snaka vynikal nezapomenutelný David Hayter. Metal Gear Solid se také dočkal takřka filmové a orchestrální hudby, která dokonale podkreslovala události ve hře. Titulní píseň od skladatele Rika Muranaka "The Best Is Yet To Come" byla dokonce nazpívaná v keltštině zpěvačkou Aoife Ní Fhearraigh. Grafika byla plně v enginu hry, což znamenalo, že celá hra i množství FMV se odehrávají bez přerušení a ve stejném grafickém stylu. To hře dodalo pocit plynulosti, který si v ničem nezadal s filmem. Tehdy to však ještě mnoho lidí ani nepostřehlo, teprve pokračování na PlayStation 2 plně vyjevilo tento důležitý prvek. Kojima v celé hře naplno projevil svůj mimořádný talent pro režisérský střih, gradování napětí, emocí a příběhu. Příběh byl totiž pojat filmově a i celková délka všech FMV přesahovala délku amerických velkofilmů. Krom toho Kojima na mnoha místech projevil i svou velkou kreativitu a odvahu předvést mnoho věcí, které ještě nikdo před ním, ani po něm, nezkusil. Za všechny příklady stačí uvést souboj s Psycho Mantisem, kdy hráč musel během boje ovladač přepnout do druhého portu, protože Mantis jednoduše přečetl všechny příkazy na ovladači a zjistil příští útok, a tak ho nebylo možné zasáhnout.
Nejen promyšlená hratelnost, ale především velmi složitý, zajímavý a silný příběh, plný hlubšího zamyšlení, udělal z Metal Gear Solid jednu z nejlepších her všech dob. Příběh se odehrával v roce 2005 na ostrově Shodow Moses, kde byl vládou USA tajně vyvíjen nový druh Metal Gearu, tzv. Metal Gear REX. V tajné jednotce zvláštních agentů Foxhound dojde k rebelii pod vedením Liquida Snaka. Rebelové obsadí Shadow Moses a začnou vydírat vládu USA. Požadavkem je 1 miliarda dolarů a ostatky Big Bosse, který byl zabit Solidem Snakem na konci Metal Gear 2: Solid Snake v Zanzibaru. Foxhound povolá zpět do akce vysloužilého Solida Snaka, který se vydává na Shadow Moses, aby osvobodil důležitá rukojmí a zjistil, jestli je jaderná hrozba reálná. Solid Snake velmi brzy zjistí, že je jen loutkou v rukou mnohem mocnějších a dozvídá se více o svém původu a o tom, že je spolu s Liquid Snakem jen obětí klonového inženýrství 70. let 20. století a že oba mají spojitost s Big Bossem, který je jejich genetický otec. A také to, že je v zájmu USA, aby se ani jeden z nich nevrátil z Shadow Moses živý. Příběh je sice stavěn na klasickém japonském klišé: dva bratři-dvojčata na opačné straně barikády, ale obsahuje snad všechny lidské emoce od lásky po odpornou zradu. Navíc je v celém příběhu velké zamyšlení a poselství, které se týká předurčenosti lidského osudu a konání, a silný protiválečný a protijaderný apel na všechny, kteří hru hrají. Celá hra končí poznámkou o tom, kolik je k roku 1998 na světě jaderných zbraní, a nádhernými záběry na krásnou přírodu Aljašky, kde leží i Shadow Moses.
Metal Gear Solid se dočkal mimořádně pozitivního ohlasu a hodnocení (IGN- 9,8/10 a například i český OPSM 10/10). Celosvětově se prodalo přes 6 milionu kusů. Kojima se rázem stal hvězdou a velkou ikonou PlayStationu a japonského videoherního průmyslu. Hra byla natolik úspěšná, že se rozhodlo o jejím portu na PC. Krom toho se hra dočkala mnoha vydání s několika málo vylepšeními a bonusy. Například hra Metal Gear Solid: Special Missions obsahovala na 300 tréninkových misí. V roce 2004 se Metal Gear Solid dočkal svého remaku na Nintendo GameCube jako Metal Gear Solid: Twin Snakes. Zmínit bychom měli i Metal Gear Solid: Digital Graphic Novel na PSP z roku 2006. Jedná se o interaktivní převedení příběhu z Shadow Moses do komiksové podoby v podání skvělého Ashley Wooda, který je autorem mnoha komiksových dobrodružství Solida Snaka. Do této podoby se časem plánuje převedení všech dílů Metal Gear Solid.
Metal Gear Solid je prvním dílem, který končí tajemným telefonickým rozhovorem. Ty se následně objevují na konci každého dalšího dílu MGS. V tomto rozhovoru se hráč vždy dozví nějakou šokující skutečnost, která postaví předchozí příběh na hlavu a připraví tak půdu pro další pokračování, které je vždy jen otázkou času.
3. část: Metal Gear Solid 2 (2001-2003)
„Life isn't just about passing on your genes. We can leave behind much more than just DNA. Through speech, music, literature and movies... what we've seen, heard, felt ...anger, joy and sorrow... these are the things I will pass on.That's what I live for. We need to pass the torch, and let our children read
our messy and sad history by its light. We have all the magic of the digital age to do that with. Building the future and keeping the past alive are one and the same thing. “
„Život není jen o předávání našich genů. Můžeme po sobě zanechat mnohem více, než jen DNA. Skrze slova, hudbu, literaturu, filmy... skrze vše, co jsme viděli, slyšeli nebo cítili... zlost, radost, zármutek... to jsou věci, které chci přenechat budoucnosti. To bude účel mého života. Je třeba předat pochodeň, aby díky jejímu světlu mohli naše děti číst naši smutnou a politováníhodnou historii. Máme všechna ta kouzla digitální doby, abychom tak učinili. Budování budoucnosti a udržování minulosti naživu je jedno a totéž. “
Solid Snake
S prací na pokračování se začalo ihned po vydání Metal Gear Solid. Metal Gear Solid 2 získal podtitul "Sons of Liberty", který odkazoval na název teroristické skupiny, která v příběhu hraje důležitou roli. Vývoje se účastnil téměř stejný tým. Kojima opět v roli producenta, hlavního designera, režiséra a tvůrce příběhu. Se scénářem mu pomáhal nadaný Tomokazu Fukushima a o návrhy postav se postaral Yoji Shinkawa, který se podílel už na Metal Gear Solid. K velké nelibosti hráčů byl Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty vyvíjen exkluzivně pro PlayStation 2. Konami představila poprvé oficiálně Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty na herní konferenci E3 v Los Angeles v létě 2000. Zhruba desetiminutová prezentace, která byla promítaná hned dvakrát, byla připravena samotným Kojimou spíše jako filmový trailer než videoherní ukázka. Celé to samozřejmě vyvolalo obrovský ohlas. Kojima sám měl ve své skromnosti obavy, jestli se bude ukázka lidem líbit po grafické stránce, ale ona se nejen líbila. Lidé dokonce nemohli uvěřit, že trailer ukazoval skutečné záběry ze hry. PlayStation 2 v čele s Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty poprvé naplno ukázala svou sílu. Další nehratelné ukázky, tentokrát převážně ze hry, byly odhaleny na tiskové konferenci v San Franciscu v prosinci 2000. Ukázky zaujaly především realističností prostředí, postav a scén, které v některých částech skutečně působily jako vystřižené z filmu. Trvalo však ještě téměř rok, než mohla být hra vydána.
Těsně před vydáním však jako blesk z čistého nebe zaútočili teroristé na World Trade Center dne 11. září 2001. Vydání hry muselo být nejen odloženo, ale vzhledem k citlivosti tématu, kterým byl teroristický útok, se musely na poslední chvíli některé části vypustit nebo předělat. Například byl odstraněn záběr z konce hry, kdy Arsenal Gear naráží do Sochy svobody a ničí část Manhattanu. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty vyšel oficiálně v listopadu v Japonsku a USA. Hra byla vydána o několik dní dříve v USA, než v doma v Japonsku. V Evropě vyšel Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty až v březnu 2002.
Díky velkému technologickému potenciálu PlayStation 2 mohl Kojima poprvé stvořit hru přesně tak, jak chtěl, čemuž mu dříve bránily hardwarové limity starších konzolí. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty se mohl pochlubit na dlouhou dobu jednoznačně nejlepší grafikou na konzole, která mohla směle soupeřit i s tehdejšími nejvyspělejšími hrami na PC.
Celý engine umožňoval do té doby nevídané věci: bylo možné rozstřelit světlo a snížit tak viditelnost strážím, rozstřelit hasící přístroj na stěně a odhalit tak infračervené paprsky, krvácející zranění nebo stopy mokrých nohou mohly prozradit strážím pozici Snaka, uspávací pistole měla jiný účinek na každou část těla nepřátel atd. Dabing postav z prvního Metal Gear Solid zůstal zachován a na práci k oficiálnímu soundtracku Kojima přemluvil amerického filmového skladatele Harry Gregson-Williamse. K reálnému zobrazení postav přispěla technologie "Motion capture" (nahrávání pohybu a akcí živých herců a převádění do 3D digitálního modelu). Navíc byla umělá inteligence na velmi vysoké úrovni a hráč musel během hry velice takticky uvažovat. Hlavní postavě přibyl bohatý zbrojní arzenál, který realisticky znázorňoval skutečné zbraně. Hráč se dokonce musel zbavovat těl zneškodněných strážných, aby nevzbudily pozornost. Celá hratelnost byla komplexní a až děsivě realistická, ale zároveň představovala spíše zábavu pro hardcore hráče, než zábavu pro masy.
Při plánování příběhu chtěl Kojima naplno představit svou vizi Metal Gear Solid světa, který je sice tolik podobný tomu našemu, ale má svá vlastní pravidla a logiku. Jeho cílem bylo vyprávět dvouletý příběh tohoto složitého světa a postav a poodhalit tak roušku megalomanské tajné konspirace, táhnoucí se celým světem. Zcela správně se rozhodl pro vyprávění dvou zdánlivě nesouvisejících příběhů z pohledu dvou postav. Důvodem bylo i to, že si Kojima uvědomil, že Solid Snake je hlavním hrdinou už tří příběhů a že ho nemůže nechat projít si tím samým již počtvrté.
Solid Snake se podle jeho představ neměl stát pouhým řadovým hrdinou, který v každém díle zachraňuje svět a řeší stále těžší překážky a bojuje se stále silnějšími bossy. Bylo potřeba představit novou složitou etapu příběhu celé série z pohledu někoho nového, který se předchozího příběhu neúčastnil. Tak vznikl nový hrdina Raiden. Sám Kojima však byl velmi překvapen negativními reakcemi, které se na nového hrdinu snesly. Se složitostí a překombinovaností děje se Kojima tentokrát trochu unáhlil, protože příběh nebyl mnohými vůbec pochopen a pokud ano, tak byl stavěn do protikladu k jednoduššímu a komplexnějšímu příběhu v Metal Gear Solid. Množství cut-scén a rozhovorů se točilo převážně kolem politiky a složitých technologií, díky kterým mnoho hráčů příběh nepochopilo. V Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty byla totiž nutností výborná znalost angličtiny, a tak v mnoha zemích (Českou Republiku nevyjímaje) vznikla komunikační bariéra mezi hráči a vizí Hideo Kojimy.
V Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty si Kojima vybral za téma utváření jedince a jeho myšlení ve světě, kde mohou být názory a informace kontrolovány a izolovány. Nový hrdina Raiden je představen jako "prázdná nádoba" a člověk, který byl celý život někým a něčím ovlivňován, ale sám nemá vlastní vůli a názor. Raiden se v průběhu hry vyvíjí v samostatnou osobnost se svými názory a je přesvědčen, že zážitky, které prožil, jsou dílem jeho konání. Ale pravda vyjde brzy najevo a ukáže se, že to celé byl jen test a on neovlivnil vůbec nic. Důležitá je pak věta, která zazní na konci, jež říká, že nezáleží na tom, jestli prožité zážitky byly skutečné nebo ne, ale důležité je, co si z nich Raiden/hráč odnese.
Příběh je vyprávěn ve dvou samostatných příbězích. První příběh se odehrává v roce 2007 na tankeru U.S.S Discovery, kde je tajně převážen nový typ Metal Gearu, tzv. Metal Gear Ray. Solid Snake, nyní člen organizace Philantropy, která bojuje proti šíření jaderných zbraní, infiltruje tanker, aby získal fotografický důkaz existence Raye. Tanker je však napaden ruskými vojáky pod velením plukovníka Gurlukoviche za asistence Revolver Ocelota. Ten má nyní namísto ruky, o kterou přišel na Shadow Moses, implantovanou ruku Liquida Snaka. Mysl Liquida Snaka tak dokáže prostřednictvím této ruky ovládnout Ocelotovo tělo a dělat si s ním, co se jí zamane. Ocelot zradí a zabije Gurlukoviche, zmocní se Metal Gear Raye a tanker potopí i se Solidem Snakem. Snake je obviněn z potopení tankeru a prohlášen za mrtvého.
O dva roky později, tedy v roce 2009, je čistička Big Shell, která byla postavena na místě potopení tankeru, přepadena teroristickou skupinou Sons of Liberty. Ta drží jako rukojmí prezidenta USA a žádá výkupné. Na řešení situace je povolán nový člen Foxhoundu s krycím jménem Raiden. Raiden i ostatní se však stávají pouze experimentálními subjekty v obrovské simulaci událostí na Shadow Moses, kterou řídí mocná organizace "Patriots". Ti ovládají celou společnost nejen v USA a nejen v oblasti politiky. Jejich loutkou měl být i třetí z klonů Big Bosse, Solidus Snake, který se díky nim kdysi stal i prezidentem Spojených států. Solidus Snake ale odmítal být dál loutkou a rozhodl se bojovat proti Patriotům a právě proto se po skončení svého funkčního období stal vůdcem skupiny Sons of Liberty. Jenže Solidus Snake a Raiden byli i nadále pouhými hračkami v rukou Patriotů a díky své společné minulosti v této simulaci reprezentovali vztah Big Bosse a Solida Snaka.
Výsledkem simulace bylo ukázat, že se v podobných podmínkách jako na Shadow Moses, může z nezkušeného zelenáče stát nový Solid Snake. Simulace dostala název S3. Tato zkratka však neznamená „Solid Snake Simulation“, jak se mnozí domnívají, ale „Selection for Societal Sanity“. Tento pojem vyjadřuje jakýsi postup, protokol, při jehož dodržení se dá jednoduše manipulovat s lidmi a utvářet je k obrazu svému. To, co Raiden prožil na Big Shellu, celá tato simulace Shadow Moses, byla pouhým testem tohoto protokolu, kdy výchozím subjektem byl Raiden, ze kterého se měl stát nový Solid Snake. Jenže Patriotům nešlo jenom o tohle. Za pomoci Revolver Ocelota chtěli získat Arsenal Gear, který je tajně vyvíjen pod Big Shellem, a s jeho pomocí ovládnout světové informační toky. Arsenal Gear je totiž super moderní mobilní počítač, navržený jako bojová pevnost.
Už z tohoto stručného popisu příběhu je zřejmé, jak moc Hideo Kojima pustil uzdu své fantazii. A to jsme se ještě nezmínili o úloze Solida Snaka na Big Shellu, či o více než otevřeném konci, který naznačuje, že mocní Patrioti se táhnou dějinami už přinejmenším 100 let. Jak je patrné, tak Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty má jeden z nejsložitějších a nezamotanějších příběhů v celé historii videoher. Pochopit ho dělá problém i těm největším a nejzkušenějším fanouškům Metal Gear série.
Od Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty se právem očekávalo hodně. Mediální šílenství, které se kolem příprav a následného vydání odehrávalo, lze jen těžko popsat. Celý tým, v čele s Kojimou, byl pod obrovským tlakem. Svůj úkol ale zvládli na jedničku, Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty nejen že představoval výborné pokračování, ale Metal Gear Solid, krom prožitku z příběhu, překonal snad ve všem. I když se sneslo na Kojimu a jeho tým několik oprávněných výtek, především týkající se složitého a zdlouhavého příběhu a odsunutí Snaka na druhou kolej, Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty si vedl u kritiky znamenitě: IGN 9,7/10, GamePro 5/5, GameZone 9,8/10, Official PlayStation Magazine 5/5 nebo z českého prostředí PSM2 96/100 a český OPSM 2 10/10. Prodej dosáhl neuvěřitelných 7 milionu kusů.
V roce 2003 vyšla rozšířená verze Metal Gear Solid 2: Substance, která byla vyvíjena exkluzivně pro XBOX, ale i na PlayStation 2 a PC. Metal Gear Solid 2: Substance obsahoval původní hru, pár grafických efektů navíc, několik stovek VR misí a Snake Tales - alternativní mise za Snaka - plus několik dalších bonusů jako například DVD o tvorbě Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty.
Kdyby Hideo Kojima v této době odešel z videoherního průmyslu nebo nedej bože zemřel, byl by pravděpodobně považován za největšího videoherního tvůrce, a to nejen v Japonsku. Závistivci prorokovali Kojimovi propad a neúspěchy, protože vrcholu už přece jen dosáhl, a odtud vede už jen jedna cesta a to dolů. Jenže ne v případě Hidea Kojimy. On svého vrcholu ještě zdaleka nedosáhl...
4. část: Metal Gear Solid 3 (2004-2006)
„Just because soldiers are on the same side right now doesn't mean they always will be. Politics determine who you face on the battlefield. And politics are a living thing. They change along with the times. Yesterday's good might be tomorrow's evil. So then what is an enemy? Is there such thing as an absolute timeless enemy? There is no such thing and never has been. And the reason is that our enemies are human beings like us. They can only be our enemies in relative terms.“
„To, že bojují vojáci na stejné straně neznamená, že to tak bude vždycky. Politici určují, komu budeš čelit na bojišti. A politici jsou živé bytosti. Mění se společně s časy. Včerejší dobro může být zítřejším zlem. Tak co je tedy nepřítel? Existuje něco jako absolutní nadčasový nepřítel? Ne, nic takového není a nikdy nebylo. Důvod je ten, že naši nepřátelé jsou lidé jako my. Mohou být našimi nepřáteli pouze v relativních pojmech.“
The Boss
Po vydání Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty stála před Kojimou otázka, zda-li má pokračovat dále v příběhu Solida Snaka, Raidena a Patriotů, nebo se vrátit zpět v čase a osvětlit mnoho nedořešených otázek z minulosti. Původně chtěl Kojima skutečně pokračovat tam, kde Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty skončil, ale vzhledem k přijetí jeho složitého příběhu, se naopak rozhodl vrátit až téměř na samý začátek a ukázat, jak to všechno vlastně začalo, kdo byl ve skutečnosti onen slavný Big Boss, kolem kterého se vše točí, a jak a odkud se vzali všemocní Patrioti. Příběh byl mnohem přímočařejší a pochopitelnější, ale i přesto velmi rozsáhlý. Hlavním hrdinou byl tentokrát pouze Big Boss, genetický otec Solida, Liquida a Soliduse Snaka. Příběh byl zasazen do vrcholu Studené války, do první poloviny 60. let 20. století, a ukazoval důležitou misi Big Bosse, která ho navždy změní, a jemu samotnému později přinese označení "nejlepší voják 20. století". Metal Gear Solid 3 dostal podtitul "Snake Eater", což byl krycí název zmíněné mise. Kojima tím však chtěl také zdůraznit, že hlavním hrdinou bude opět "Snake", a také to, že tentokrát se bude značná část odehrávat v džungli, kde půjde o přežití za každou cenu a kde se Big Boss nevyhne pojídání čehokoliv, co přijde pod ruku. Odtud tedy "Snake Eater"= "pojídač hadů". Kojimovým přáním bylo udělat hru a celkový design mnohem realističtější a uvěřitelnější, než přetechnizované základny na Big Shellu a Shadow Moses. Cílem bylo zachytit džungli jako skutečný živý ekosystém s proměnlivým počasím, živočichy a vegetací. Takové bylo původní přání již u Metal Gear Solid, ale konzole PlayStation 1 a začínající PlayStation 2 ještě nebyly schopné něco takového zachytit.
Metal Gear Solid 3: Snake Eater měl být vyvíjen až na PlayStation 3, ale vývoj nové konzole se protahoval, a navíc se ukazovalo, že životní cyklus a úspěšnost PlayStation 2 je mnohem delší, než se původně předpokládalo, a tak se rozhodlo o jeho exkluzivitě a vývoji na PlayStation 2. Tým tak měl v mnoha ohledech ulehčenou práci, protože se pracovalo s dobře známým hardwarem a technologiemi, které byly jen dotaženy k dokonalosti a vylepšeny. Metal Gear Solid 3: Snake Eater tak spatřil světlo světa v poměrně krátké době dvou let a několika měsíců. Hideo Kojima se opět stal hlavním designérem, režisérem, producentem a tvůrcem příběhu. Po ruce měl opět zkušenou dvojici Tomokazu Fukushima a Yoji Shinkawa. Vývoj tak byl už od začátku v dobrých rukou. Práce na Metal Gear Solid 3: Snake Eater probíhaly opravdu velmi rychle, protože už na herní výstavě E3 roku 2003 byly promítány první trailery. Hra vyšla v listopadu 2004 v USA a v prosinci v Japonsku. Evropané si museli jako vždy počkat a to až do dubna 2005.
Grafika Metal Gear Solid 3: Snake Eater byla mnohem detailnější než v Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Prostředí a celkový design byly na tehdejší dobu nevídané. Neuvěřitelná hra světla a stínu, prostupujících skrz koruny stromů, vyrazila dech snad každému. Mimika postav byla na vyšší úrovni než v Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty a díky skvěle zvládnutému a vylepšenému motion capture byly všechny pohyby postav velmi reálné, a tak mnoho akčních scén s sebou přinášelo unikátní zážitek. Enginové filmečky byly oproti Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty sice kratší, zato ale krásnější, akčnější a střihem a zpracováním takřka jako film.
Při některých cut-scénách bylo možné zmáčknout tlačítko R1 a vychutnat si tak na chvíli scénu očima Big Bosse. Hratelnost doznala velkých změn. Především to byl systém lovení jídla. Když klesl ukazatel staminy, tak postava měla mnohem menší výdrž a výkonnost. Ulovit se díky noži a zbraním dalo vše od ovoce ze stromu až po krokodýla. Další změnou byl kamuflážový index, který procentuálně ukazoval, jak je postava díky mnoha oblečkům a maskám, kamuflována. Kamufláž tak bylo nutné v závislosti na prostředí měnit. Změnu přinesl i systém uzdravování utrpěných zranění a možnost použití speciální bojové techniky CQC. Metal Gear Solid 3: Snake Eater se sice odehrává v 60. letech, ale zbraňový arzenál má původ z doby o 10 let později. K simulaci přežití v džungli přispěla i absence radaru. Oficiální soundtrack složil opět Harry-Gregson Williams společně s dalšími japonskými skladateli. Titulní vokální píseň v podání Cynthie Harrell "Snake Eater" měla zcela záměrně nádech bondovky, protože velký fanda agenta 007 Hideo Kojima, tak chtěl vzdát poctu této legendě, jehož první příběh začal právě v roce 1964, kdy se oparace Snake Eater odehrávala. Na rozdíl od Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty, už bylo v Metal Gear Solid 3: Snake Eater možno, díky mnohem rozlehlejšímu prostředí a systému kamufláže, hru projít za cenu minimálního odhalení a boje. Hra tak byla mnohem více o trpělivosti, než o zkušenosti a zručnosti, jak tomu bylo právě u Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Krásná příroda také zaujala mnohem více hráčů, než tajné základny v předchozích dílech.
Velký filosof Hideo Kojima představil v Metal Gear Solid 3: Snake Eater skutečně hluboké, nadčasové a aktuální téma. Základem příběhu je relativismus, myšlenka, že pojmy jako dobro a zlo, spojenec či nepřítel, nejsou absolutní a věčné, ale naopak jsou subjektivní, a tvaruje je prostředí a doba. Toto je v Metal Gear Solid 3: Snake Eater ztělesněno unikátní postavou, kterou je žena, nazývaná "The Boss". Její dramatický, ale zároveň i naivní projev spíše k hráči, než k Big Bossovi, na konci hry, představuje utopickou myšlenku o světu bez hranic. Kojima také postavil předchozí pohled na Metal Gear Solid sérii na hlavu, protože Big Boss je zde představen jako dobrý člověk, který je skutečným hrdinou, stejně jako Solid Snake. To vůbec neodpovídá představě zrádce a padoucha, kterým se později stane. Ale to je jen další ukázka zmíněného relativismu, protože tento špatný názor na Big Bosse byl v předchozích dílech prezentován z pohledu Solida Snaka. Big Boss, Solid Snake, Liquid Snake a Solidus Snake jsou všichni stejní, měnilo se jen prostředí, ve kterém vyrůstali, a které je utvářelo. Oním prostředím, které je tvarovalo, je v Metal Gear Solid 3: Snake Eater míněno především politické klima 60. let 20. století a boj mezi kapitalismem a komunismem. Příběh je neuvěřitelně smysluplným způsobem zasazen do skutečného ovzduší vrcholící Studené války. Kojima musel celou historickou etapu dobře nastudovat a promítl jí do hry naprosto úchvatně.
Příběh se odehrává v roce 1964. Začínající jednotka FOX, spadající pod CIA, dostane za úkol, aby v SSSR zajistila raketového vědce Sokolova, a dopravila ho do USA. FOX vyšle nezkušeného agenta s krycím jménem "Naked Snake". Snake Sokolova zajistí, ale ten mu prozradí, že musel na nátlak vyvinout bojový jaderný tank Shagohood. Při pokusu o dopravení Sokolova do USA je Snake přepaden americkou hrdinkou "The Boss", která zcela nečekaně i se svou jednotkou přejde na stranu odbojného ruského plukovníka Volgina, který chce za každou cenu vyhrát Studenou válku a to i kdyby měl bojovat proti oficiální Sovětské vládě. The Boss Snaka zastaví a zmocní se Sokolova. Volgin ukradne Shagohod a úmyslně vystřelí malou jadernou střelu na ruské území, aby vina padla na USA. Svět stojí na pokraji jaderné války, ale v tajném rozhovoru se prezident USA Johnson a sovětský premiér Chruščov dohodnou o obnovení míru, pokud Američani zabijí The Boss a Volgina. Snake je tak znovu poslán do akce, aby zabil Volgina, zničil Shagohod, přivedl zpět Sokolova a zabil The Boss, což je tak trochu problém, protože je to žena, se kterou Snake žil přes 10 let, během kterých mezi nimi vzniklo velmi silné pouto. To je začátek silného příběhu, během kterého Snake odhaluje vznik a působení organizace zvané "Philosophers", kteří si už kdysi dávno rozdělili svět a založili společné konto na budoucí vývoj jaderných zbraní, vesmírných technologií a speciálních jednotek. Tohoto konta se zmocnil Volgin, přičemž postraním úmyslem USA, SSSR a také Ćíny je zmocnit se právě tohoto konta, které je nazýváno „Philosophers‘ Legacy“. Snake se dozvídá i o tragické úloze The Boss ve špinavé hře vysokých politiků. Kojima tak odhalil vznik a působení "Philosophers", které později nahradí Patrioti, změnu Snaka v Big Bosse a těžkou zradu a sebeobětování The Boss pro svou zemi, i přesto, že se na ní už navždy bude vzpomínat jako na špinavého zrádce.
Metal Gear Solid 3: Snake Eater je mnohými fanoušky považován za nejlepší díl série a získal mnoho ocenění na mnoha herních výstavách a konferencích. Hideo Kojima už natrvalo vybudoval pro Metal Gear Solid pozici jedné z nejúspěšnějších a nejlepších videoherních sérií. Přestože Kojima sám cítil, že je Metal Gear Solid 3: Snake Eater dosud nejlepším dílem v sérii, tak prodeje dosáhly jen 3,7 milionu kusů, což je asi polovina toho, čeho dosáhl Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Ani v hodnoceních nebyl Metal Gear Solid 3: Snake Eater úplně stoprocentní, protože plného bodového ocenění se mu v zahraničí nedostalo nikde. IGN udělila 9,6/10, GameSpot 8,7/10, Game Trailers 9,0/10, a uznávaný magazín Edge dokonce jen 8,0/10. To naopak české prostředí chválou nešetřilo - český OPS2M 10/10 a PLAY 97%/100%.
V prosinci 2005 vyšla v Japonsku vylepšená verze Metal Gear Solid 3: Subsistence, která vyvolala nemalé nadšení díky novému online modu a mnoha bonusům. Metal Gear Solid tak bylo vůbec poprvé možné hrát online. V USA se dočkali až v březnu 2006 a v Evropě dokonce až v říjnu. Hlavním lákadlem byla původní Metal Gear série, který byla ve hře obsažena. Ani Metal Gear Solid 3: Snake Eater a ani Metal Gear Solid 3: Subsistance se neobjevily nikde jinde, než na PlayStation 2.
Hideo Kojima v roce 2005 založil v rámci Konami vlastní vývojářské studium "Kojima Productions", které už o rok později vydalo další Metal Gear Solid. Tentokrát však už bez větší účasti samotného Kojimy…
5. část: Metal Gear Solid: Portable Ops (2006-2008)
„You use fear to keep your soldiers in line. You use words to deceive your allies. You exploit those who look up to you as a mentor and then you throw them away! The country you're building is no heaven for soldiers. The place they're looking for is outside your "heaven." “
„Manipuluješ s vojáky zastrašováním. Slovy obelháváš své spojence. Zneužíváš ty, co k tobě vzhlíží jako k učiteli a pak je odhodíš! Země, kterou buduješ není nebe pro vojáky. Místo, které hledají je mimo tvé "nebe".“
Big Boss
Metal Gear Solid: Portable Ops je plnohodnotný díl Metal Gear Solid série. Je to jediný díl v hlavní sérii, kterého se Kojima neúčastnil osobně, protože v době vývoje spolu se svým týmem již připravoval Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Přesto se Kojima částečně podílel na příběhu. Scénář měl tentokrát na starost Gakuto Mikumo. Design a režii řídil Masahiro Yamamoto a producentem byl Noriaki Okamura. Všichni byly pochopitelně zaměstnanci Kojima Productions a tedy i podřízení Kojimy. Důvodem vzniku Metal Gear Solid: Portable Ops byl do jisté míry nejasný konec Metal Gear Solid 3: Snake Eater a otázky, které vyvolal. Každý si jistě po dohrání velkolepě pojatého finále Metal Gear Solid 3: Snake Eater položil palčivou otázku: "A jak že to bylo s tím slavným Big Bossem dál?". Důvodem bylo jistě i to, že se nový, mladý a ambiciózní tým v novém studiu Kojima Productions chtěl představit a uvést v dobrém světle. Metal Gear Solid: Portable Ops získal exkluzivitu pro PSP a byl pokusem o nové pojetí žánru "stealth action" a dokonce s sebou přinesl i zajímavý online mód. Příběhově měl vyplnit mezeru mezi Metal Gear Solid 3: Snake Eater a první hrou Metal Gear a poodhalit tak další osudy a vývoj Big Bosse, založení jednotky Foxhound a vznik Outer Heaven. Vývoj PSP her není tak složitý, jako pro jiné konzole, a tak byl Metal Gear Solid: Portable Ops dokončen už na konci roku 2006. Nejdříve vyšel v prosinci v USA a o pár dní později i v Japonsku. V Evropě se hráči dočkali až v květnu 2007.
Metal Gear Solid: Portable Ops doznal velkých změn a i zaryté znalce ze začátku překvapil. Stále to byla stealth action, ve které přežít znamenalo zůstat skryt. Kartonové krabice, větrací šachty, průlezy, dobře kryté rohy, porno časopisy a uspávací pistole plnily i zde důležitou úlohu. Hrou už však nebylo možné procházet kontinuálně jako dříve, ale bylo třeba hru hrát po jednotlivých misích. Ze začátku bylo k dipozici jen několik málo misí, ale čím více se hrou postupovalo, tím více misí se otevíralo. Každá mise měla svůj cíl a úkol, bez jehož splnění nebyla mise úspěšná. Tou největší změnou v Metal Gear Solid: Portable Ops bylo však to, že Big Boss nebyl ve svém boji sám a nebyl jedinou hratelnou postavou. Příběhově a pochopitelně i hratelně si Big Boss budoval svou soukromou armádu vojáků, která se v mnohém podobala té, kterou Big Boss později vytvoří v Outer Heaven. Systém získávání a verbování vojáků byl tím nejlepším a nejskvělejším příkladem toho, že noví tvůrci v Kojima Productions byli schopni dostát vize Hidea Kojimy a přetvořit žánr stealth action. Voják se naverboval tak, že se jednoduše omráčil nebo uspal, a odnesl do připravené dodávky, která byla v každé misi. Každý voják měl své schopnosti a vybavení, takže záleželo jen na hráči, koho si nechá v týmu a koho propustí. Metal Gear Solid: Portable Ops představil i nový online mód, takže bylo možné si se svým týmem zahrát i proti jiným hráčům.
Naverbovaní vojáci se mohli rozdělit do čtyř skupin: zdravotníci, inženýři, špioni a sneaking unit, kteří se účastnili misí po boku Big Bosse. Po grafické stránce se konala miniaturizace Metal Gear Solid 3: Snake Eater do malého přenosného přístroje. PSP má své hranice, ale přesto bylo grafické provedení nadmíru uspokojivé, i když prostředí trošku zhranatělo. Proto bylo celé prostředí chytře situováno do lokací, kde je těchto tvarů požehnaně (např. město, základna atd.). Přesně tak, jak to svého času bylo i u Metal Gear Solid. Modely postav si však udržely vysoký standard. Namísto enginových filmečků provázely příběh tentokrát elegantní pohyblivé komiksové sekvence od Ashley Wooda, opatřené dabingem. Po hudební stránce Metal Gear Solid: Portable Ops poněkud zaostává, protože Harry Gregson-Williams se v době vývoje hry plně s Kojimou soustředil na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Jen titulní píseň "Calling To The Night" v podání zpěvačky Natashi Farrow si udržela vysoký hudební standard předchozích dílů.
Příběh v Metal Gear Solid: Portable Ops byl pokračováním Metal Gear Solid 3: Snake Eater. Odehrával se v letech 1970-1971. Big Boss je zajat členem jednotky FOX a uvězněn na poloostrově San Hieronymo v Jižní Americe. Důvodem je to, že si vláda USA myslí, že Big Boss má stále údaje o kontu "Philosophers‘ Legacy". Big Boss se dostane z vězení a odhaluje tajný plán CIA, která se snaží zvýšit svůj vliv na společnost prodloužením Studené války. Velitelem vzbouřené jednotky FOX je Gene, spolupracující se CIA. Ten má za úkol dodat sovětům ukradený první model Metal Gearu, zvaný RAXA, a vyrovnat tak síly USA a SSSR. Plán Gena je však poněkud jiný a to zaútočit na Pentagon, zničit tak CIA, a rozpoutat válku mezi SSSR a USA. Potají buduje svou armádu vojáků, zvanou "Army Heaven", která má po apokalyptické válce určovat další běh dějin. Tak začíná další cesta Big Bosse za záchranou své země, která ho již tolikrát zradila. Myšlenku Army‘s Heaven Big Boss později přetvoří na Outer Heaven...
Metal Gear Solid: Portable Ops ukázal, že nejen Kojima vyniká tvůrčími nápady a dokáže udělat úspěšnou hru. První opravdový díl série na PSP si vedl velmi dobře, a stal se jednou z nejlepších her na přenosný systém od Sony. Pomohl zkrátit dlouhé čekání na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots a stal se pádným důvodem pro koupi PSP. Hodnocení byla na PSP titul nebývale vysoká: IGN 9/10, GameSpy 5/5, GameZone 9/10, GamePro 4/5. Český OPSM 2 dal s klidným svědomím 9/10. V září a v listopadu 2007 vyšla v Japonsku a USA vylepšená verze s názvem Metal Gear Solid: Portable Ops Plus. V Evropě vyšla až v březnu 2008.
S Metal Gear Solid: Portable Ops se uzavřel příběhový kruh, který Kojima s Metal Gear Solid 3: Snake Eater v roce 2004 otevřel. Nyní už jen zbývala otázka, jak Kojima celou sérii ukončí, protože Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots měl být nejen konec celé série, ale na dlouhou dobu i jeho poslední hrou...
6. část: Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots (2008)
„War has changed. It's no longer about nations, ideologies, or ethnicity. It's an endless series of proxy battles fought by mercenaries and machines. War - and its consumption of life - has become a well-oiled machine. War has changed. ID-tagged soldiers carry ID-tagged weapons,use ID-tagged gear. Nanomachines inside their bodies enhance and regulate their abilities. Genetic control. Information control. Emotion control. Battlefield control. Everything is monitored and kept under control. War has changed. The age of deterrence has become the age of control... All in the name of averting catastrophe from weapons of mass destruction. And he who controls the battlefield... Controls history. War has changed. When the battlefield is under total control... ...War becomes routine.“
„Válka se změnila. Už se nebojuje pro národy nebo ideologie. Neválčí se ani kvůli zisku či etnikám. Jsou to nekonečné řady bitev žoldáků a strojů. Válka a její ohromné plýtvání lidským životem se stala vychytralou obchodní záležitostí. Válka se změnila. ID–označení vojáci nosí ID–označené zbraně a používají ID–označené vybavení. Nanostroje uvnitř jejich těl ovládají jejich akce. Genetická kontrola... kontrola informací... kontrola emocí... kontrola bojiště. Vše je monitorováno a drženo pod kontrolou. Válka se změnila. Věk zastrašování je teď věkem kontroly zabraňujíc hrozbám zbraní hromadného ničení. A ten, kdo ovládá bojiště, ovládá i historii. Válka se změnila. Ve chvíli, kdy je bitevní pole plně pod kontrolou… válka se stává rutinou.“
Old Snake
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots měl být posledním dílem Metal Gear Solid série, měl být završením a definitivní tečkou za sérií, jejíž začátek začíná v době, kdy spousta těch, kteří budou hrát její poslední díl, ještě ani nebyli na světě. Hideo Kojima sám dlouhou dobu tvrdošíjně tvrdil, že je to jeho definitivně poslední díl, a že žádný Metal Gear Solid 5 ani jiné pokračování nikdy nebude. Později se toto prohlášení změnilo na to, že Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots je pouze ukončením příběhu Solida Snaka a že další díly budou s novými postavami a jiným příběhem. Jak to nakonec vše skončilo, víme: Hideo Kojima připravuje další Metal Gear Solid s Big Bossem v hlavní roli.
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots byl oficiálné oznámen na japonské herní konferenci Tokyo Game Show v roce 2005 v rámci vtipného traileru s názvem "No Place to Hide". Hra měla představovat zcela unikátní herní styl, kdy hlavní postava bude neustále ve válečné zóně, ale nebude ani na jedné straně barikády. Žánr stealth action měl být zachován, ale měl být kladen větší důraz na akci. Už ze začátku bylo jasné, že se hra bude odehrávat hned na několika bojištích, aby byl zdůrazněn celosvětový konflikt. Exkluzivita byla po mnoha měsících dohadů oznámena na PlayStation 3. Nejisté také ze začátku bylo, jestli se Kojima bude vývoje vůbec účastnit, protože po Metal Gear Solid 3: Snake Eater měl mnoho projevů, ve kterých další podíl na sérii odmítal. Ředitelem projektu byl ze začátku pouze Shuyo Murata, který se už podílel na Metal Gear Solid 3: Snake Eater a Zone of the Enders: The 2nd Runner. Jenže na Kojimu se snesla řada výhrůžek od fanoušků, včetně hrozby zabitím, a tak Kojimovi nezbylo, než se přidat k Shuyo Muratovi. Pochopitelně, že výhrůžky neměly na Kojimovo rozhodnutí žádný větší podíl, protože kdyby Kojima neměl na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots zájem pracovat, tak by se s ním asi těžko hnulo.
Když se Kojima do něčeho pustí, tak je jedině naplno, a tak se opět podílel jako producent, designér, scénárista a jako tvůrce příběhu. Hra byla ve vývoji 4 roky a v lednu 2008 se o ní mluvilo už jako o téměř hotové. Oficiálně bylo oznámeno, že hra bude vydána po celém světě 12. června 2008. Téměř na den přesně 21 let po vydání prvního Metal Gearu. Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots popisuje poslední misi umírajícího Solida Snaka a definitivně ukončuje osudy téměr dvou desítek postav, které se objevily ve všech předchozích dílech. Hideo Kojima už dopředu oznámil, že Solid Snake na konci příběhu zemře...
Grafická stránka Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots je pochopitelně na špici, protože plně využívá veškerého potenciálu 50GB dvou vrstvého Blu-ray disku a PlayStation 3. Délka cut-scén narostla do obřích rozměrů a například jen závěrečné scény trvají celkem kolem dvou hodin, ale to nic nemění na tom, že sledování těchto filmečků je srovnatelné s nejlepším filmovým zážitkem. Hrou už lze procházet mnohem akčněji, než dříve. Hra je rozdělena na 5 aktů, z nichž některé jsou dělané přímo pro stealth, jiné naopak pro přímý a rychlý postup bojištěm. Hratelnost společně s ovládáním přinesla několik změn. Novinkou je například ukazatel psychického stavu Snaka, jenž ovlivňuje jeho schopnost se soustředit. Další změnou je prvek známý z Metal Gear Solid 3: Snake Eater a to je kamufláž, pouze v novém kabátu. Solid Snake nosí tzv. Octocamo oblek, který kopíruje texturu povrchu, ke kterému je Snake v danou chvíli přitisknut, a stejně jako v Metal Gear Solid 3 se v pravém horním rohu procentuálně ukazuje, jak dobře je Snake zamaskován. Další změnou je tzv. Solid Eye, který v sobě kombinuje tepelné vidění, radar a dalekohled.
Arzenál se může pochlubit těmi nejmodernějšími zbraněmi, jako například XM8, P-90, odstřelovací puška M1 4EBR a mnoho dalších. Veškeré zbraně si tentokrát lze zakoupit v obchodě a to i přímo během hry, nemluvě o spoustě vylepšeních, které můžete na zbraních provést. Velký důraz byl kladen i na bojovou techniku CQC, která se dočkala mnoha vylepšení. Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots se po audiovizuální stránce stává snad nejlepší hrou všech dob: zvuky bojiště, skvělý dabing i nezapomenutelná hudba jsou zkrátka tím nejlepším ve videoherním průmyslu. Na soundtracku se opět podílel Harry-Gregson Williams, který se překonal ve všech směrech a připravil tak nevšední zážitek stejně jako Hideo Kojima.
Tématem Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots jsou hrůzy války a nekontrolovatelný rozvoj technologií a jejich prosazování na úkor lidských emocí. Budoucnost, kterou Kojima ukázal lidem, je sice na první pohled nereálná, ale při bližším pohledu vyjde krutá pravda najevo, a to, že dnešní svět k této děsivé vizi skutečně směřuje. Svět ovládaný nanotechnologiemi a inteligentními systémy, které řídí konání vojáků. Hideo Kojima poukazuje, jak důležité jsou pro lidi emoce a všechny jejich smysly, které je utváří takové, jací jsou. Dalším hlubokým poselstvím je myšlenka, že jsme všichni zodpovědní za naše činy a měli bychom za své hříchy nést odpovědnost a ne je předávat další generaci, ale naopak je buď odčinit nebo za ně draze zaplatit.
Solid Snake a jiné postavy ze všech předchozích dílu se vracejí a většina z nich zde dostane to, co si, obrazně řečeno, za své činy zaslouží. Tedy, kromě Solida Snaka, který je zobrazen jako žijící hřích z minulosti, který jakoby na svých bedrech stále nosí hříchy ostatních, se kterými nemá nic společného. Solid Snake je zde představen jako umírající nemocný a starý muž, který se musí za každou cenu zbavit těžkého břemene, aby mohl žít normální život. Avšak, daruje mu ho Kojima?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti. Roku 2014 se světová ekonomika opírá stále více o neustálé války, které vedou soukromé vojenské jednotky po celém světě. Tyto soukromé vojenské síly, zkráceně PMCs, dosahují již takového počtu, že svou silou převyšují armády všech zemí. Všichni vojáci PMCs jsou vybaveni nanotechnologiemi, které ovládají jejich emoce, a tak zvyšují výkonnost v boji. Vojáci tak mohou být nepřímo ovládáni. Tento systém kontroly se nazývá "Sons of the Patriots". Známý Revolver Ocelot, který je nyní zcela pod vlivem genetické paměti Liquid Snaka, jehož ruku si kdysi nechal implantovat, nashromáždil hned pět největších armády PMCs. S jejich pomocí chce ovládnout systém "Sons of the Patriots". Jediná naděje leží v rukou předčasně zestárlého a umírajícího Solida Snaka, který je v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots pojmenován jako Old Snake.
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots byl nejočekávanější hrou na PlayStation 3 a samotná SONY si od něj slibovala pořádný zázrak, který by next-gen PlayStation dostal na konzolový trůn. Hra byla v mnoha ohledech ještě mnohem lepší, než se očekávalo. Prodej na celém světě překročil přes 5 milionů. Byl tím nejdůstojnějším rozloučením s velkou legendou a úspěšným zakončením nejdelší videoherní série. To, že to nebyl poslední Metal Gear Solid, nechme nyní na chvíli stranou. Hodnocení byla fenomenální: IGN 10/10, X-Play 5/5, Official PlayStation Magazine (UK) 10/10, GameSpot 10/10, GamePro 5/5, Game Informer 10/10, Famitsu 40/40... V českém prostředí už se Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots nedočkal prostoru v žádném konzolovém časopisu, protože už zkrátka žádný neexistoval. Jen malinká recenze v časopisu LEVEL od P. Bulíře ukazovala dole v rámečku 10/10.
Po vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots se Kojima těšil na dlouhou několikaměsíční dovolenou, vyplněnou cestováním a sbíráním inspirace. Místo toho se cesta Hidea Kojimy po světě nesla ve znamení uznání a chvály, ale především sbíráním různých cen za celoživotní dílo a přínos videohernímu průmyslu. Neuplynul ani rok od vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, a Hideo Kojima potěšil a překvapil miliony fanoušků na celém světě...
7. část: Nejen hlavní série jest, aneb když slavná značka vynáší
Metal Gear Solid se může pochlubit velkou řadou titulů. Některé jsou úspěšné, některé méně – to jsou ty, které s hlavní sérií nemají mnoho společného, ale pouze "parazitují" na slavné značce. Dokonce i znalému člověku dělá občas problém, se ve všech těch spin-offech, metasériích, DVD dokumentech atd. vyznat. Co však teprve člověk, který se o Metal Gear Solid zajímá pouze okrajově nebo teprve začíná? Určitě nebude na škodu se na některé podívat a povědět si o nich trochu více. “
Začněme u série Metal Gear Solid na pevných konzolích: PlayStation One, PlayStation 2, PlayStation 3 a Xbox 360. Kromě všech výše zmíněných her, od Metal Gear až po Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, se chystá další titul pro PlayStation 3, Xbox 360 a dokonce i PC, a to Metal Gear Solid: Rising. Metal Gear Solid: Rising byl slavnostně ohlášen na herní konferenci E3 v roce 2009. Hlavním hrdinou bude dobře známý Raiden, ve svém kybernetickém oblečku, který nosil v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Příběh hry se tak bude odehrávat právě v průběhu posledního dobrodružství Solida Snaka. O Metal Gear Solid: Rising se zatím mnoho neví, a to ani to, jestli bude spíše akční hrou nebo novým druhem stealth action. Neví se také ani, kdy hra vyjde. Hideo Kojima se na tomto titulu podílí pouze jako producent, ale sám se o Metal Gear Solid: Rising vyjádřil jako o "Nové generaci MGS5". Hra tak podle všeho bude doplňovat hlavní příběhovou linii a příběh Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots.
Nyní se přesuňme na kapesní a přenosné konzole: Game Boy, PSP, PSP Go, mobilní telefony a iPod Touch. Prvním z nich je Metal Gear Solid (v Asii a Japonsku vyšel jako Metal Gear: Ghost Babel) z roku 2000 pro Game Boy Color. Je to titul od Konami, který byl vydán po velkolepém úspěchu Metal Gear Solid. Není to prequel ani pokračování Metal Gear Solid, ale spíše alternativní pokračování série Metal Gear. Pravým canon dílem (tedy oficiálním pokračováním) není ani Metal Gear Solid Mobile, který vyšel v roce 2008 při příležitosti oslav 20 let série Metal Gear Solid. Hra vyšla po celém světě jako předinstalovaná aplikace v Metal Gear-značkovém telefonu, ale také se dala do mobilu stáhnout za nějaký ten poplatek. Příběh se odehrává mezi Metal Gear Solid a Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Dalším titulem, tentokrát přímo od Kojima Productions, je Metal Gear Solid Touch z roku 2009. Jedná se o third-person shooter pro iPhone a iPod Touch. Hráč plní několik misí, které jsou založeny na kapitolách v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. O připravovaném Metal Gear Solid: Peace Walker si řekneme na konci celého článku, protože se jedná a pnohodnotný díl série, připravovaný samotným Kojimou.
Na PSP si ještě povězme o titulech Metal Gear Acid a Metal Gear Acid 2 z let 2004 a 2005. Tyto poměrně zajímavé hry využívají karetní, na základě kterého můžete provádět pohyby a akce hlavní postavy. Hry jsou sice součástí Metal Gear Solid série, ale příběhově sledují úplně jinou linii a jdou si svou vlastní cestou, tudíž se nedají považovat za canon. Tyto dvě hry se dočkali i svého vlastního remaku na mobilní telefony v roce 2008 a 2009 s názvem Metal Gear Acid Mobile. Mohli bychom ještě uvést už zmiňovaný Metal Gear Solid: Digital Graphic Novel na PSP a Metal Gear Solid 2: Bande Dessinée, což je název pro druhý díl, který převádí Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty do kreseb Ashley Wooda.
Teď pro změnu něco k DVD bonusům. Prvním je The Document of Metal Gear Solid 2, který byl součástí Metal Gear Solid 2: Substance. Ukazoval proces tvorby a vývoje polygonových postav, původní návrhy hry, skripta, fotogalerii atd. Dalším titulem je databáze Metal Gear Solid 4 Database, kterou je možné stáhnout z PlayStation Store. Jedná se o aplikaci, která je jakýmsi encyklopedickým shrnutí světa Metal Gear série. K dalším DVD bonusům patří například Metal Gear Saga Vol. 1, která byla součástí Metal Gear Solid 3: Subsistance. Jak již název napovídá, tak šlo o shrnutí děje v sérii, ale mluví se v ní také o tvorbě jednotlivých her. Pokračováním pak bylo bonusové DVD Metal Gear Saga Vol. 2, které jste mohli dostat k Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots.
Nesmíme zapomenout ani na románové verze Metal Gear Solid a Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty od spisovatele Raymond Bensona. Existuje ale spousta další Metal Gear titulů, klíčenek, figurek, bonusových předmětů atd. atd.
Nakonec si povězme něco o sérii Metal Gear Solid na filmovém plátně. O zfilmování některé z Metal Gear Solid her se mluví již více jak 10 let. První zmínky se objevily již po úspěchu Metal Gear Solid z roku 1998. Sám Hideo Kojima tehdy básnil o tom, který slavný herec ztvární postavu Solida Snaka. Jenže z projektu nakonec sešlo, stejně jako asi tucetkrát po tom. Kojima by rád zfilmoval například první Metal Gear Solid, ale jednání s americkými filmovými společnostmi vždy uvíznou na mrtvém bodě. Roli v tom jistě hraje Kojima sám, který by právě takovýto snímek nejraději režíroval sám i se svým týmem, to je ale pro americké společnosti velkým soustem. Tak či tak, film Metal Gear Solid stejně nakonec bude, ať už s Kojimou nebo bez něj, ale první klapka je v nedohlednu. A tak se iniciativy chopili především fanoušci, kteří natočili mnoho pěkných fan snímků. Za zmínku jistě stojí snad nejlepší z nich MGS: Philanthropy. Také Češi přidali ruku k dílu a natočili na motivy prvního Metal Gearu z roku 1987 povedený snímek Metal Gear: Outer Heaven.
8. část: Metal Gear Solid: Peace Walker a budoucnost série
„They believed they were creating a paradise...“
„Věřili, že budují ráj na zemi...“
Ještě před vydáním Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots prosákly na veřejnost informace, a to přímo od zaměstnanců Konami, že se v žádném případě nejedná o poslední díl série, ale pouze o zakončení příběhu Solida Snaka. Po vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots spekulace ještě zesílily a pomalu se začínalo mluvit o Metal Gear Solid 5 jako o bez mála hotové věci. Do role hlavního hrdiny se měl opět vrátit legendární Big Boss. Jenže oficiální oznámení nepřicházelo a sám Kojima se k těmto spekulacím moc vyjadřovat nechtěl. Jenže uplynulo pár měsíců a s blížící se herní konferencí E3 bylo jasné, že se nějaký nový Metal Gear Solid nejen chystá, ale už i vyvíjí a to pod taktovkou Hidea Kojimy. Pak přišel červen 2009 a s ním i slavnostní oznámení plnohodnotného dílu Metal Gear Solid. Nový díl Metal Gear Solid: Peace Walker je plánován na začátek roku 2010 pro konzoli PSP. Bude se odehrávat v roce 1974 na Costa Rice a bude sledovat další osudy Big Bosse, především vznik Outer Heaven. Celou hrou navíc bude možné procházet v kooperativním režimu. Jaká hra nakonec bude, to si musíme ještě počkat, ale přítomnost Kojimy na vývoji je jako vždy zárukou úspěchu.
Bude Metal Gear Solid: Peace Walker posledním dílem slavné série? Stěží. A Kojima sám správně tuší, že Metal Gear série je jeho úspěchem, ale zároveň i prokletím. I když by rád chtěl konečně vytvářet i něco jiného, než "jen" další Metal Gear hry, stále je otrokem obrovského kolosu, ze kterého jdou jednoduše ždímat peníze. Především majitelé značky „Metal Gear“ neustále udávají směr Kojimovy tvorby. Kojimovo otřepané "Snake je můj, nikomu bych ho nesvěřil" vyjadřuje nejen jeho posedlost a chuť být stále součástí fenoménu Metal Gear, ale i jeho vlastní uvědomění, že byl svým dílem naprosto pohlcen. A možná, že to tak Kojima i chce. Metal Gear Solid: Peace Walker budiž toho důkazem. Příběh a historie Metal Gear série je tak především příběhem neuvěřitelně inteligentního, kreativního a pracovitého člověka, který sice na začátku své kariéry byl terčem posměchu, vařil kávu pro své kolegy, a koukal jim přes rameno, když programovali, ale svou velkou pílí a snahou předat lidem něco víc než jen hru, se stal příkladným vzorem pro všechny. Tímto bychom chtěli panu Kojimovi vyjádřit obrovskou úctu a zároveň mu popřát, ať se mu i nadále daří vytvářet tak skvělé hry, jako doposud. Salute!
Autor článku: Marek "Leon" Zelenka
Korekce a úprava: Tomáš "snakeeater" Polák
Zdroje:
- www.wikipedia.org
- metalgear.wikia.com
- www.metalgearsolid.org
- www.ign.com
- www.metalgearsolid.cz
- games.tiscali.cz
- OPSM a OPS2
- PLAY, TipStation, LEVEL a SCORE
Navigace
Hideo Kojima1. část: Zrození legendy a úspěch série Metal Gear (1987-1990)
2. část: Metal Gear Solid (1998-1999)
3. část: Metal Gear Solid 2 (2001-2003)
4. část: Metal Gear Solid 3 (2004-2006)
5. část: Metal Gear Solid: Portable Ops (2006-2008)
6. část: Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots (2008)
7. část: Nejen hlavní série jest, aneb když slavná značka vynáší
8. část: Metal Gear Solid: Peace Walker a budoucnost série

Úkol zněl jasně: udělat akční hru. Mladý 24 letý herní vývojář Hideo Kojima, řadový zaměstnanec Konami Corp., dostal od svých nadřízených druhou šanci. První projekt, který dostal, nedokázal řídit a skončil velkou ostudou. Důvodem bylo, že mladý Kojima sice vynikal inteligencí a tvůrčími nápady, ale neuměl programovat hry a nevyznal se v hardwaru, pro který byly hry vyvíjeny. Dostal tedy druhou šanci, ale pro jistotu hra nebyla zadána na oblíbený a moderní NES (Nintendo Enterteinment System), ale pro periférní konzoli MSX2. Krom toho dostal Kojima k ruce tři programátory, dva grafiky a tři zvukaře. Když byl projekt na jaře 1987 hotov a Kojima předstupoval před své šéfy, tak byla jeho práce opět označena za neúspěch. Několik manažerů společnosti však zaujal netradiční příběh a způsob hraní, a tak se za Kojimu přimluvili. A udělali dobře, protože projekt se zapsal do videoherní historie jako zakladatel žánru "stealth action", založil po Final Fantasy druhou nejdéle trvající herní sérii a dočkal se mnoha pokračování, již se prodaly miliony kusů po celém světě. Oním projektem byl "Metal Gear", a položil základy toho, co se o mnoho let později proslaví jako "Metal Gear Solid". Mluvit o sérii Metal Gear Solid bez toho, abychom si alespoň ve stručnosti představili jejího tvůrce a člověka, který je s ní spojen již neuvěřitelných 22 let, je téměř nemožné.
Hideo Kojima

Hideo Kojima se narodil 24. srpna 1963 v Tokiu. Již v dětství, kdy byly Kojimovi tři roky, se však musela jeho rodina přestěhovat z hlavního města Japonska do mnohem menšího Kobe. Celé mládí malého chlapce se odehrávalo ve stísněné a podivné společenské atmosféře, která byla typická pro velkou část japonské společnosti v 60. a 70. letech 20. století. Japonsko se ještě nestačilo plně vzpamatovat z šoku, který utrpěla Hiroshima a Nagasaki při atomovém útoku USA na konci 2. světové války. Navíc právě v této době vrcholila Studená válka mezi SSSR a USA, a tak se zdála hrozba jaderné války velmi blízká. Právě tímto byla Kojimova tvorba velmi ovlivněna a hrozba jaderných zbraní je v celé sérii Metal Gear Solid jedním z hlavních témat. Jako malý chlapec chodil Kojima s rodiči často do kina a sledoval slavné americké filmy 60. a 70. let, které z velké části ovlivnily jeho pozdější tvorbu a ukázaly mu, že i v jednoduchém příběhu může být silný odkaz. Důležité však bylo, že se Kojima od té doby začal silně orientovat na americkou kulturu a tvorbu, takže je jeho myšlení a tvorba mnohem bližší Evropanům a Američanům, než Japoncům.
Na střední škole toužil Kojima po kariéře režiséra či scénáristy, začal psát své první scénáře, a na 8mm film začal točit krátké snímky. Poté, co se Kojima dostal na vysokou školu a začal studovat ekonomii, se k jeho rukám dostala hra Super Mario Bros, která vyšla na NES. Tato hra navždy změnila jeho život, protože Kojima poprvé viděl, že ve hrách, stejně jako ve filmu, může mít autor stejnou kreativní volnost. Kojima odešel ze studií a vstoupil do firmy Konami Corp. (japonská výslovnost je "kabušiki-gaiša") jako herní vývojář. V nové firmě se však neuvedl zrovna dvakrát nejlépe a byl svým kolegům spíše pro smích. Neznalost programování a hardwaru byla velkým handicapem. V jednom z posledních projektů, který měl být Kojimovi svěřen, stvořil roku 1987 hru s názvem Metal Gear (japonská výslovnost je "metaru gía") a nesmrtelného hrdinu jménem Solid Snake (japonská výslovnost je "sorrido sunéku"). Hra stvořila nový videoherní žánr, zvaný "stealth action" a získala Kojimovi uznání a respekt. Pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat, a v roce 1990 vyšel Metal Gear 2: Solid Snake. Mezitím stihl vytvořit dnes již legendární akční adventuru Snatcher, ve které se mimo jiné objevil i Metal Gear, tentokrát ale v mnohem roztomilejší verzi.

Metal Gear ustoupil do pozadí a Kojima si dal roční pauzu a připravoval se na přechod z konzolí na PC. Až v roce 1994 vydal na PC svou první, kterou bylo pokračování Snatchera s názvem Policenauts. Díky téměř filmovému pojetí animací ve stylu manga a skvělému detektivnímu příběhu sklidila hra obrovský úspěch. Po příchodu PlayStationu na trh připravil Kojima její konverzi na tuto konzoli. Když vyšel v roce 1998 první Metal Gear Solid, tak se z Hidea Kojimy brzy stala hvězda videoherní branže a hra samotná byla označena "nejlepší hrou všech dob". Zde Kojima poprvé naplno ukázal, jak důležitou složkou hry může být filmové pojetí příběhu a smysluplný příběh s hlubším filosofickým a protiválečným poselstvím. Kojima ukázal také velký talent režiséra, scénáristy, designéra a obdivuhodný smysl pro zachycení akčních scén v neuvěřitelně reálném pojetí.
Metal Gear Solid se dočkal dalších čtyř pokračování na PS2, PSP a PS3. Roku 2005 Kojima založil vlastní produkční studium "Kojima Productions". V současné době se Kojima naplno věnuje dalšímu pokračování s názvem Peace Walker. Krom toho je Kojima znám i jako tvůrce úspěšné série Zone of Enders.
1. část: Zrození legendy a úspěch série Metal Gear (1987-1990)
„Start a war, for its flames, create victims... Then save them, train them... And feed them back onto the battlefield. It's a perfectly logical system. In this world of ours, conflict never ends. And neither does our purpose... our raison d'etre. It doesn't matter who wins here. Our fight will continue. The loser will be liberated from the battlefield, and the survivor will live out the rest of his days as a soldier. “
„Začít válku, rozdmýchat její plameny, vytvořit oběti... Pak je zachránit, vycvičit.. A poslat zpátky na bojiště. Je to dokonale logický systém. V našem světě konflikt nikdy neutichá. Stejně tak ani náš životní úděl. Nezáleží na tom, kdo v této bitvě zvítězí. Náš boj bude pokračovat. Poražený bude osvobozen z bojiště, přeživší bude po zbytek svých dnů žít jako voják. “

Jak již bylo řečeno na začátku, tak se na hře Metal Gear podílel tým devíti lidí, včetně Kojimy samotného, který byl ve funkci producenta. Metal Gear byl určen pro konzoli MSX2, která byla sice schopna zachytit lepší grafiku, než NES, ale na úkor počtu objektů na obrazovce. Systém byl například schopen zobrazit současně na jedné obrazovce maximálně tři nepřátele, Solida Snaka, a letící kulky. Víc systém zobrazit neuměl. Pochopitelně, že souboj a nepřátelé se nemohli přesunout na vedlejší obrazovku, vše proto muselo probíhat izolovaně. To byl hlavní důvod, který přiměl Kojimu zapřemýšlet nad definicí akční hry: ve hře musí být akce, hlavní postava musí překonávat překážky a bojovat za pomoci zbraní, ale zároveň je nutno akci minimalizovat. Postupně Kojima začal tvořit nový herní žánr, pro který se velmi brzy vžil název "stealth action".
Základní myšlenkou a koncepcí celé hry byl nepozorovaný postup vpřed: Solid Snake musel nepřátele přepadávat zezadu, obcházet je, ukrývat se za překážky, a používat zbraně takticky a jen v krajní nouzi, především v souboji s bossy. Kojimův netradiční a inovativní přístup ke hře udělal skutečně velký dojem, ale ve srovnání s pozdější slávou to nebylo téměř nic.

Důležitou složkou Metal Gearu byl především na tehdejší dobu velkolepě pojatý a na akční hru nevídaný příběh. Kojimova inspirace řadou tehdejších amerických filmů se projevila sice až později, ale nelze nevzpomenout například na přebal hry pro americkou verzi, na které je zachycena postava Solida Snaka, která se nápadně podobá slavné póze Michaela Biehna z filmu Terminator. Při psaní zápletky si Kojima vzpomněl na dusivou atmosféru posthirošimského Japonska 60. let a na strach z jaderného nebezpečí. Při blízkém prozkoumávání bojového arzenálu USA a SSSR se Kojima dočkal zklamání, protože žádná z těchto zemí nikdy nevlastnila nic víc, než mezikontinentální balistické střely, letadlové lodě, ponorky a letecké síly. Jeho myšlenka bojového tanku, který je schopen nést jadernou hlavici a odpálit ji z kteréhokoli možného místa na jakýkoli cíl, byla jen čirou fikcí. Avšak šikovně zakombinované do politické aktuálnosti konce 80. let 20. století. Touto hrou tak Kojima kritizoval nukleární zbrojení a nesmyslnost používání těchto zbraní.
Příběh se odehrával v blízké budoucnosti, konkrétně v roce 1995. Nezkušený agent Solid Snake ze speciální jednotky Foxhound, je vyslán do vojenské základny Outer Heaven v Jižní Africe, aby zjistil, co se stalo předešlému agentu Grey Foxovi, který zmizel beze stopy. Jeho poslední slova zněla: "Metal Gear..." a právě Snake má za úkol zjistit, co že to vlastně je. Metal Gear byl bojový tank, který nesl jaderné zbraně, a který byl na základně tajně vyvíjen na příkaz jistého Big Bosse, který je zároveň i nadřízený Solida Snaka v jednotce Foxhound. Kdo by tehdy tušil, že některé detaily se hráči dozví až o 20 let později.

Metal Gear byl po vydání v Japonsku v červenci 1987 přivítán poměrně vstřícně a prodalo se několik tisíc kusů. Metal Gear byl převeden na NES a rozhodlo se o jeho distribuci v USA. Kojima se této konverze neúčastnil, a tak se stalo, že celá hra byla velmi výrazně pozměněna, především co se příběhu týče. Přesto se prodalo jen v USA milion kusů, a s konečnou platností se Metal Gear stal vlajkovou hrou Konami. V roce 2004 se první Metal Gear objevil v Japonsku jako stahovatelná hra na mobily. V Evropě sice Metal Gear vyšel už na MSX2, NES a Commodore64, ale na hru se už zapomnělo, a tak byl Metal Gear společně se svým pokračováním obsažen v Metal Gear Solid 3: Substitance z roku 2006. To pro mnohé znamenalo vůbec první možností si hru zahrát. Metal Gear byl úspěch, a otázka tehdy nezněla "jestli", ale "kdy" se objeví pokračování. A tak to všechno začalo…
Jak už je u Hideo Kojimy zvykem, rozhodl se, že žádné pokračování nebude, a pokud ano, tak se ho nebude účastnit. Jenže autor míní a okolnosti se mění. Kojima sám později vzpomínal na historku, že ho o pokračování přesvědčili kolegové z práce, když jel vlakem domů. Pokračování Metal Gear, nazvané Metal Gear 2: Solid Snake, bylo opět vyvíjeno pro MSX2. Konzole MSX2 doznala několika vylepšení, které umožnili mnohem lepší a detailnější grafiku. Vydání se Metal Gear 2: Solid Snake dočkal v červenci 1990. Bohužel však pouze v Japonsku. Do zbytku světa se hra dostala až v roce 2006 s vydáním Metal Gear Solid 3: Subsistance.
Díky mnohem vyspělejší grafice a výkonu hra mohla přinést inovativní prvky jako radar či plazení. Byly přidány nové zbraně, rozšířen inventář, ale taktický postup, kdy být skrytý znamenalo přežít, zůstal zachován. Hra byla mnohem delší než původní Metal Gear, a to především díky příběhu, který už vykazoval hned několik nečekaných zvratů, mnoho vedlejších postav a větší zamyšlení. Zatímco v Metal Gear bylo pouze naznačeno nebezpečí jaderné hrozby a nutný boj s ním, tak Metal Gear 2: Solid Snake znázorňuje nezvratné účinky války na lidskou povahu a budoucí činy.

Příběh hry se odehrává v roce 1999, kdy se nepříjemně tenčí zásoby ropy. Český vědec Kio Marv objeví revoluční způsob zpracování surové ropy, díky kterému lze mnohonásobně zvýšit její výtěžnost. Kio Marv je ovšem brzo unesen do militaristického státu v Asii, kterým je Zanzibar Land. Spolu s novým typem Metal Gearu a tajemstvím Kio Marva se chystá Zanzibar Land získat monopol ve světě. Za vším stojí opět Big Boss, nyní už vyvrhel. Jednotka Foxhound znovu povolává osvědčeného Solid Snakea, aby se infiltroval do Zanzibar Landu, osvobodil Kio Marva a zabil Big Bosse. Celý příběh má poměrně složitou strukturu a zvláštní atmosféru osamocenosti hlavního hrdiny. Z českého pohledu jsou na hře zajímavé i dvě "české" postavy: Kio Marv a Natasha Markova, stejně tak jako jejich krátký rozhovor v češtině.
Metal Gear 2: Solid Snake byl úspěšnější a populárnější než Metal Gear, ale mohli se z něj těšit pouze v Japonsku. Z tohoto důvodu byl v ještě v roce 1990 v USA vydán Metal Gear: Snake´s Revenge. Na vývoji se podílelo samostatné studio pod Konami, ale bez původního týmu a Hideo Kojimy. Stealth Action vystřídala plnohodnotná a přímočará akce, která měla jen velmi málo společného s Kojimovým dílem. Proto Konami a Kojima nikdy nebrali Metal Gear: Snake´s Revenge jinak, než jako omyl.
O několik let později se Kojima vrací v plné síle s Metal Gear Solid a celý svět strne v němém úžasu. V té době bude o Metal Gear a jeho pokračování vědět jen málokdo, ale právě díky těmto dvěma hrám měl Kojima skutečně na co navazovat..
2. část: Metal Gear Solid (1998-1999)
„Genes exist to pass down our hopes and dreams for the future through our children. Living is a link to the future. That's how all life works. Loving each other, teaching each other... that's how we can change the world. I finally realized it. The true meaning of life...“
„Geny existují, abychom mohli předat budoucnosti naše naděje a sny prostřednictvím našich dětí. Život je naším pojítkem k budoucnosti. Tak funguje veškerý život. Vzájemným milováním, vzájemným učením... můžeme změnit svět. Konečně jsem pochopila... skutečný smysl života.“

Nad třetím pokračováním Metal Gear se skutečně uvažovalo, ale až v roce 1994. Projekt byl však odložen a později zrušen. Zachovala se jen malá koncepční umělecká díla, jejichž ilustrátorem byl Yoji Shinkawa, která zobrazovala postavy Solid Snake, Meryl Silverburgh nebo Liquid Snake. Hra byla plánována na rok 1995, a to pro konzoli 3DO Interactive Multiplayer (zkráceně 3DO), kterou dnes již téměř nikdo nezná. Jenže roky 1994-1995 byly důležitým mezníkem ve vývoji videoher a hardwaru. Především se uskutečnil přechod na plně rozvinuté 3D hry díky rozvoji CD-ROM médií. A v roce 1994 se objevila vlajková konzole Japonska: PlayStation. Je jasné, že nastal pokles hardwaru jiných konzolí, především 3DO, a plánovaný projekt Metal Gear 3 byl zrušen. Kojima se přesunul k vývoji her na PlayStation a celý plánovaný projekt Metal Gear 3 předělal a přetvořil v Metal Gear Solid. Kojima totiž věřil, že první dva díly Metal Gear na MSX2 nebyly příliš úspěšné a známé. Slovo "Solid", které Kojima přidal k názvu Metal Gear nevznikl, jak se mnoho lidí mylně domnívá, ze jména Solid Snake, ale pochází z anglického solid = "pevný", tedy zdůraznění použití pevné 3D počítačové grafiky. Důležité bylo také zdůraznit nový začátek a začít "odznova", ale zároveň ponechat pamětníkům předešlých her pocit kontinuity, protože Metal Gear Solid měl příběhově navazovat na Metal Gear 2: Solid Snake.

Vývoj Metal Gear Solid započal již v polovině roku 1995, a cíle vývojářského týmu nebyly zrovna malé. Sám Kojima se na Metal Gear Solid podílel jako producent, designer, a režisér. Tato pozice mu v malých obměnách vydržela u všech dílů. Kojima trval na tom, aby byl kladen velký důraz na přesnost a realističnost, ale hra byla přitom zároveň zábavná a napínavá. V rané fázi vývoje se dokonce celý vývojářský tým, v čele s Kojimou, účastnil hned několika cvičení a prohlídek u jednotky SWAT, aby lidé, kteří hru vyvíjejí, přišli do styku se skutečnými zbraněmi, vozidly a výbušninami. Příběh Kojima vymyslel tak, aby navazoval na předešlé dva díly Metal Gear, ale zároveň mohl být pochopen i těmi, kteří tyto hry nikdy nehráli. Do příběhu se vrátili některé z dřívějších postav, stejně tak jako myšlenka chodícího bojového robota, který může nést jaderné zbraně. Oficiálně byl Metal Gear Solid představen na herní konferenci E3 roku 1997 jako krátké video. Hratelná verze se objevila až na Tokyo Game Show v roce 1998. Ještě téhož roku v září byl Metal Gear Solid vydán v Japonsku spolu s rozsáhlou propagační kampaní. V USA byl Metal Gear vydán v říjnu 1998 a v Evropě až na konci února 1999. Metal Gear Solid neměl zrovna dobrou výchozí pozici, protože léta 1998-1999 jsou v historii PlayStation roky, kdy vycházeli nesmrtelné legendy jedna za druhou. Krom toho musel Metal Gear Solid soupeřit se silnou dvojkou Capcom a Squaresoft, kteří své favority už dávno vydali. Netrvalo dlouho a obě velké společnosti byly na čas zastíněny úspěchem Metal Gear Solid.

Metal Gear Solid byl vlastně jakýmsi hratelnostním remakem prvních dvou dílů Metal Gear. Kojima např. nechal sbírání číselných karet pro postup do různých oblastí hry, souboj s helikoptérou, tankem, Metal Gearem, plížení, schovávání nebo třeba lepenkovou krabici či cigarety. Celý zbrojní arzenál byl vylepšen a zmodernizován, zrovna tak jako inventář. Díky plně rozvinuté 3D grafice se musely rozšířit i schopnosti Solida Snaka: škrcení a přepad střáží ze zadu, klepání na zeď, skrčení nebo first-person pohled. Pohled kamery umožnil při přimáčknutí na zeď pohled za roh, a tak sledovat pohyb stráží. Těmi nejvíce inovativním prvky byly dabing, grafika a příběh. Metal Gear Solid byl opatřen profesionálním dabingem (tehdy i dnes věc nevídaná). V hlavní roli Solida Snaka vynikal nezapomenutelný David Hayter. Metal Gear Solid se také dočkal takřka filmové a orchestrální hudby, která dokonale podkreslovala události ve hře. Titulní píseň od skladatele Rika Muranaka "The Best Is Yet To Come" byla dokonce nazpívaná v keltštině zpěvačkou Aoife Ní Fhearraigh. Grafika byla plně v enginu hry, což znamenalo, že celá hra i množství FMV se odehrávají bez přerušení a ve stejném grafickém stylu. To hře dodalo pocit plynulosti, který si v ničem nezadal s filmem. Tehdy to však ještě mnoho lidí ani nepostřehlo, teprve pokračování na PlayStation 2 plně vyjevilo tento důležitý prvek. Kojima v celé hře naplno projevil svůj mimořádný talent pro režisérský střih, gradování napětí, emocí a příběhu. Příběh byl totiž pojat filmově a i celková délka všech FMV přesahovala délku amerických velkofilmů. Krom toho Kojima na mnoha místech projevil i svou velkou kreativitu a odvahu předvést mnoho věcí, které ještě nikdo před ním, ani po něm, nezkusil. Za všechny příklady stačí uvést souboj s Psycho Mantisem, kdy hráč musel během boje ovladač přepnout do druhého portu, protože Mantis jednoduše přečetl všechny příkazy na ovladači a zjistil příští útok, a tak ho nebylo možné zasáhnout.

Nejen promyšlená hratelnost, ale především velmi složitý, zajímavý a silný příběh, plný hlubšího zamyšlení, udělal z Metal Gear Solid jednu z nejlepších her všech dob. Příběh se odehrával v roce 2005 na ostrově Shodow Moses, kde byl vládou USA tajně vyvíjen nový druh Metal Gearu, tzv. Metal Gear REX. V tajné jednotce zvláštních agentů Foxhound dojde k rebelii pod vedením Liquida Snaka. Rebelové obsadí Shadow Moses a začnou vydírat vládu USA. Požadavkem je 1 miliarda dolarů a ostatky Big Bosse, který byl zabit Solidem Snakem na konci Metal Gear 2: Solid Snake v Zanzibaru. Foxhound povolá zpět do akce vysloužilého Solida Snaka, který se vydává na Shadow Moses, aby osvobodil důležitá rukojmí a zjistil, jestli je jaderná hrozba reálná. Solid Snake velmi brzy zjistí, že je jen loutkou v rukou mnohem mocnějších a dozvídá se více o svém původu a o tom, že je spolu s Liquid Snakem jen obětí klonového inženýrství 70. let 20. století a že oba mají spojitost s Big Bossem, který je jejich genetický otec. A také to, že je v zájmu USA, aby se ani jeden z nich nevrátil z Shadow Moses živý. Příběh je sice stavěn na klasickém japonském klišé: dva bratři-dvojčata na opačné straně barikády, ale obsahuje snad všechny lidské emoce od lásky po odpornou zradu. Navíc je v celém příběhu velké zamyšlení a poselství, které se týká předurčenosti lidského osudu a konání, a silný protiválečný a protijaderný apel na všechny, kteří hru hrají. Celá hra končí poznámkou o tom, kolik je k roku 1998 na světě jaderných zbraní, a nádhernými záběry na krásnou přírodu Aljašky, kde leží i Shadow Moses.

Metal Gear Solid se dočkal mimořádně pozitivního ohlasu a hodnocení (IGN- 9,8/10 a například i český OPSM 10/10). Celosvětově se prodalo přes 6 milionu kusů. Kojima se rázem stal hvězdou a velkou ikonou PlayStationu a japonského videoherního průmyslu. Hra byla natolik úspěšná, že se rozhodlo o jejím portu na PC. Krom toho se hra dočkala mnoha vydání s několika málo vylepšeními a bonusy. Například hra Metal Gear Solid: Special Missions obsahovala na 300 tréninkových misí. V roce 2004 se Metal Gear Solid dočkal svého remaku na Nintendo GameCube jako Metal Gear Solid: Twin Snakes. Zmínit bychom měli i Metal Gear Solid: Digital Graphic Novel na PSP z roku 2006. Jedná se o interaktivní převedení příběhu z Shadow Moses do komiksové podoby v podání skvělého Ashley Wooda, který je autorem mnoha komiksových dobrodružství Solida Snaka. Do této podoby se časem plánuje převedení všech dílů Metal Gear Solid.
Metal Gear Solid je prvním dílem, který končí tajemným telefonickým rozhovorem. Ty se následně objevují na konci každého dalšího dílu MGS. V tomto rozhovoru se hráč vždy dozví nějakou šokující skutečnost, která postaví předchozí příběh na hlavu a připraví tak půdu pro další pokračování, které je vždy jen otázkou času.
3. část: Metal Gear Solid 2 (2001-2003)
„Life isn't just about passing on your genes. We can leave behind much more than just DNA. Through speech, music, literature and movies... what we've seen, heard, felt ...anger, joy and sorrow... these are the things I will pass on.That's what I live for. We need to pass the torch, and let our children read our messy and sad history by its light. We have all the magic of the digital age to do that with. Building the future and keeping the past alive are one and the same thing. “
„Život není jen o předávání našich genů. Můžeme po sobě zanechat mnohem více, než jen DNA. Skrze slova, hudbu, literaturu, filmy... skrze vše, co jsme viděli, slyšeli nebo cítili... zlost, radost, zármutek... to jsou věci, které chci přenechat budoucnosti. To bude účel mého života. Je třeba předat pochodeň, aby díky jejímu světlu mohli naše děti číst naši smutnou a politováníhodnou historii. Máme všechna ta kouzla digitální doby, abychom tak učinili. Budování budoucnosti a udržování minulosti naživu je jedno a totéž. “

S prací na pokračování se začalo ihned po vydání Metal Gear Solid. Metal Gear Solid 2 získal podtitul "Sons of Liberty", který odkazoval na název teroristické skupiny, která v příběhu hraje důležitou roli. Vývoje se účastnil téměř stejný tým. Kojima opět v roli producenta, hlavního designera, režiséra a tvůrce příběhu. Se scénářem mu pomáhal nadaný Tomokazu Fukushima a o návrhy postav se postaral Yoji Shinkawa, který se podílel už na Metal Gear Solid. K velké nelibosti hráčů byl Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty vyvíjen exkluzivně pro PlayStation 2. Konami představila poprvé oficiálně Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty na herní konferenci E3 v Los Angeles v létě 2000. Zhruba desetiminutová prezentace, která byla promítaná hned dvakrát, byla připravena samotným Kojimou spíše jako filmový trailer než videoherní ukázka. Celé to samozřejmě vyvolalo obrovský ohlas. Kojima sám měl ve své skromnosti obavy, jestli se bude ukázka lidem líbit po grafické stránce, ale ona se nejen líbila. Lidé dokonce nemohli uvěřit, že trailer ukazoval skutečné záběry ze hry. PlayStation 2 v čele s Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty poprvé naplno ukázala svou sílu. Další nehratelné ukázky, tentokrát převážně ze hry, byly odhaleny na tiskové konferenci v San Franciscu v prosinci 2000. Ukázky zaujaly především realističností prostředí, postav a scén, které v některých částech skutečně působily jako vystřižené z filmu. Trvalo však ještě téměř rok, než mohla být hra vydána.
Těsně před vydáním však jako blesk z čistého nebe zaútočili teroristé na World Trade Center dne 11. září 2001. Vydání hry muselo být nejen odloženo, ale vzhledem k citlivosti tématu, kterým byl teroristický útok, se musely na poslední chvíli některé části vypustit nebo předělat. Například byl odstraněn záběr z konce hry, kdy Arsenal Gear naráží do Sochy svobody a ničí část Manhattanu. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty vyšel oficiálně v listopadu v Japonsku a USA. Hra byla vydána o několik dní dříve v USA, než v doma v Japonsku. V Evropě vyšel Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty až v březnu 2002.
Díky velkému technologickému potenciálu PlayStation 2 mohl Kojima poprvé stvořit hru přesně tak, jak chtěl, čemuž mu dříve bránily hardwarové limity starších konzolí. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty se mohl pochlubit na dlouhou dobu jednoznačně nejlepší grafikou na konzole, která mohla směle soupeřit i s tehdejšími nejvyspělejšími hrami na PC.
Celý engine umožňoval do té doby nevídané věci: bylo možné rozstřelit světlo a snížit tak viditelnost strážím, rozstřelit hasící přístroj na stěně a odhalit tak infračervené paprsky, krvácející zranění nebo stopy mokrých nohou mohly prozradit strážím pozici Snaka, uspávací pistole měla jiný účinek na každou část těla nepřátel atd. Dabing postav z prvního Metal Gear Solid zůstal zachován a na práci k oficiálnímu soundtracku Kojima přemluvil amerického filmového skladatele Harry Gregson-Williamse. K reálnému zobrazení postav přispěla technologie "Motion capture" (nahrávání pohybu a akcí živých herců a převádění do 3D digitálního modelu). Navíc byla umělá inteligence na velmi vysoké úrovni a hráč musel během hry velice takticky uvažovat. Hlavní postavě přibyl bohatý zbrojní arzenál, který realisticky znázorňoval skutečné zbraně. Hráč se dokonce musel zbavovat těl zneškodněných strážných, aby nevzbudily pozornost. Celá hratelnost byla komplexní a až děsivě realistická, ale zároveň představovala spíše zábavu pro hardcore hráče, než zábavu pro masy.
Při plánování příběhu chtěl Kojima naplno představit svou vizi Metal Gear Solid světa, který je sice tolik podobný tomu našemu, ale má svá vlastní pravidla a logiku. Jeho cílem bylo vyprávět dvouletý příběh tohoto složitého světa a postav a poodhalit tak roušku megalomanské tajné konspirace, táhnoucí se celým světem. Zcela správně se rozhodl pro vyprávění dvou zdánlivě nesouvisejících příběhů z pohledu dvou postav. Důvodem bylo i to, že si Kojima uvědomil, že Solid Snake je hlavním hrdinou už tří příběhů a že ho nemůže nechat projít si tím samým již počtvrté.
Solid Snake se podle jeho představ neměl stát pouhým řadovým hrdinou, který v každém díle zachraňuje svět a řeší stále těžší překážky a bojuje se stále silnějšími bossy. Bylo potřeba představit novou složitou etapu příběhu celé série z pohledu někoho nového, který se předchozího příběhu neúčastnil. Tak vznikl nový hrdina Raiden. Sám Kojima však byl velmi překvapen negativními reakcemi, které se na nového hrdinu snesly. Se složitostí a překombinovaností děje se Kojima tentokrát trochu unáhlil, protože příběh nebyl mnohými vůbec pochopen a pokud ano, tak byl stavěn do protikladu k jednoduššímu a komplexnějšímu příběhu v Metal Gear Solid. Množství cut-scén a rozhovorů se točilo převážně kolem politiky a složitých technologií, díky kterým mnoho hráčů příběh nepochopilo. V Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty byla totiž nutností výborná znalost angličtiny, a tak v mnoha zemích (Českou Republiku nevyjímaje) vznikla komunikační bariéra mezi hráči a vizí Hideo Kojimy.
V Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty si Kojima vybral za téma utváření jedince a jeho myšlení ve světě, kde mohou být názory a informace kontrolovány a izolovány. Nový hrdina Raiden je představen jako "prázdná nádoba" a člověk, který byl celý život někým a něčím ovlivňován, ale sám nemá vlastní vůli a názor. Raiden se v průběhu hry vyvíjí v samostatnou osobnost se svými názory a je přesvědčen, že zážitky, které prožil, jsou dílem jeho konání. Ale pravda vyjde brzy najevo a ukáže se, že to celé byl jen test a on neovlivnil vůbec nic. Důležitá je pak věta, která zazní na konci, jež říká, že nezáleží na tom, jestli prožité zážitky byly skutečné nebo ne, ale důležité je, co si z nich Raiden/hráč odnese.
Příběh je vyprávěn ve dvou samostatných příbězích. První příběh se odehrává v roce 2007 na tankeru U.S.S Discovery, kde je tajně převážen nový typ Metal Gearu, tzv. Metal Gear Ray. Solid Snake, nyní člen organizace Philantropy, která bojuje proti šíření jaderných zbraní, infiltruje tanker, aby získal fotografický důkaz existence Raye. Tanker je však napaden ruskými vojáky pod velením plukovníka Gurlukoviche za asistence Revolver Ocelota. Ten má nyní namísto ruky, o kterou přišel na Shadow Moses, implantovanou ruku Liquida Snaka. Mysl Liquida Snaka tak dokáže prostřednictvím této ruky ovládnout Ocelotovo tělo a dělat si s ním, co se jí zamane. Ocelot zradí a zabije Gurlukoviche, zmocní se Metal Gear Raye a tanker potopí i se Solidem Snakem. Snake je obviněn z potopení tankeru a prohlášen za mrtvého.

O dva roky později, tedy v roce 2009, je čistička Big Shell, která byla postavena na místě potopení tankeru, přepadena teroristickou skupinou Sons of Liberty. Ta drží jako rukojmí prezidenta USA a žádá výkupné. Na řešení situace je povolán nový člen Foxhoundu s krycím jménem Raiden. Raiden i ostatní se však stávají pouze experimentálními subjekty v obrovské simulaci událostí na Shadow Moses, kterou řídí mocná organizace "Patriots". Ti ovládají celou společnost nejen v USA a nejen v oblasti politiky. Jejich loutkou měl být i třetí z klonů Big Bosse, Solidus Snake, který se díky nim kdysi stal i prezidentem Spojených států. Solidus Snake ale odmítal být dál loutkou a rozhodl se bojovat proti Patriotům a právě proto se po skončení svého funkčního období stal vůdcem skupiny Sons of Liberty. Jenže Solidus Snake a Raiden byli i nadále pouhými hračkami v rukou Patriotů a díky své společné minulosti v této simulaci reprezentovali vztah Big Bosse a Solida Snaka.
Výsledkem simulace bylo ukázat, že se v podobných podmínkách jako na Shadow Moses, může z nezkušeného zelenáče stát nový Solid Snake. Simulace dostala název S3. Tato zkratka však neznamená „Solid Snake Simulation“, jak se mnozí domnívají, ale „Selection for Societal Sanity“. Tento pojem vyjadřuje jakýsi postup, protokol, při jehož dodržení se dá jednoduše manipulovat s lidmi a utvářet je k obrazu svému. To, co Raiden prožil na Big Shellu, celá tato simulace Shadow Moses, byla pouhým testem tohoto protokolu, kdy výchozím subjektem byl Raiden, ze kterého se měl stát nový Solid Snake. Jenže Patriotům nešlo jenom o tohle. Za pomoci Revolver Ocelota chtěli získat Arsenal Gear, který je tajně vyvíjen pod Big Shellem, a s jeho pomocí ovládnout světové informační toky. Arsenal Gear je totiž super moderní mobilní počítač, navržený jako bojová pevnost.
Už z tohoto stručného popisu příběhu je zřejmé, jak moc Hideo Kojima pustil uzdu své fantazii. A to jsme se ještě nezmínili o úloze Solida Snaka na Big Shellu, či o více než otevřeném konci, který naznačuje, že mocní Patrioti se táhnou dějinami už přinejmenším 100 let. Jak je patrné, tak Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty má jeden z nejsložitějších a nezamotanějších příběhů v celé historii videoher. Pochopit ho dělá problém i těm největším a nejzkušenějším fanouškům Metal Gear série.

Od Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty se právem očekávalo hodně. Mediální šílenství, které se kolem příprav a následného vydání odehrávalo, lze jen těžko popsat. Celý tým, v čele s Kojimou, byl pod obrovským tlakem. Svůj úkol ale zvládli na jedničku, Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty nejen že představoval výborné pokračování, ale Metal Gear Solid, krom prožitku z příběhu, překonal snad ve všem. I když se sneslo na Kojimu a jeho tým několik oprávněných výtek, především týkající se složitého a zdlouhavého příběhu a odsunutí Snaka na druhou kolej, Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty si vedl u kritiky znamenitě: IGN 9,7/10, GamePro 5/5, GameZone 9,8/10, Official PlayStation Magazine 5/5 nebo z českého prostředí PSM2 96/100 a český OPSM 2 10/10. Prodej dosáhl neuvěřitelných 7 milionu kusů.
V roce 2003 vyšla rozšířená verze Metal Gear Solid 2: Substance, která byla vyvíjena exkluzivně pro XBOX, ale i na PlayStation 2 a PC. Metal Gear Solid 2: Substance obsahoval původní hru, pár grafických efektů navíc, několik stovek VR misí a Snake Tales - alternativní mise za Snaka - plus několik dalších bonusů jako například DVD o tvorbě Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty.
Kdyby Hideo Kojima v této době odešel z videoherního průmyslu nebo nedej bože zemřel, byl by pravděpodobně považován za největšího videoherního tvůrce, a to nejen v Japonsku. Závistivci prorokovali Kojimovi propad a neúspěchy, protože vrcholu už přece jen dosáhl, a odtud vede už jen jedna cesta a to dolů. Jenže ne v případě Hidea Kojimy. On svého vrcholu ještě zdaleka nedosáhl...
4. část: Metal Gear Solid 3 (2004-2006)
„Just because soldiers are on the same side right now doesn't mean they always will be. Politics determine who you face on the battlefield. And politics are a living thing. They change along with the times. Yesterday's good might be tomorrow's evil. So then what is an enemy? Is there such thing as an absolute timeless enemy? There is no such thing and never has been. And the reason is that our enemies are human beings like us. They can only be our enemies in relative terms.“
„To, že bojují vojáci na stejné straně neznamená, že to tak bude vždycky. Politici určují, komu budeš čelit na bojišti. A politici jsou živé bytosti. Mění se společně s časy. Včerejší dobro může být zítřejším zlem. Tak co je tedy nepřítel? Existuje něco jako absolutní nadčasový nepřítel? Ne, nic takového není a nikdy nebylo. Důvod je ten, že naši nepřátelé jsou lidé jako my. Mohou být našimi nepřáteli pouze v relativních pojmech.“

Po vydání Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty stála před Kojimou otázka, zda-li má pokračovat dále v příběhu Solida Snaka, Raidena a Patriotů, nebo se vrátit zpět v čase a osvětlit mnoho nedořešených otázek z minulosti. Původně chtěl Kojima skutečně pokračovat tam, kde Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty skončil, ale vzhledem k přijetí jeho složitého příběhu, se naopak rozhodl vrátit až téměř na samý začátek a ukázat, jak to všechno vlastně začalo, kdo byl ve skutečnosti onen slavný Big Boss, kolem kterého se vše točí, a jak a odkud se vzali všemocní Patrioti. Příběh byl mnohem přímočařejší a pochopitelnější, ale i přesto velmi rozsáhlý. Hlavním hrdinou byl tentokrát pouze Big Boss, genetický otec Solida, Liquida a Soliduse Snaka. Příběh byl zasazen do vrcholu Studené války, do první poloviny 60. let 20. století, a ukazoval důležitou misi Big Bosse, která ho navždy změní, a jemu samotnému později přinese označení "nejlepší voják 20. století". Metal Gear Solid 3 dostal podtitul "Snake Eater", což byl krycí název zmíněné mise. Kojima tím však chtěl také zdůraznit, že hlavním hrdinou bude opět "Snake", a také to, že tentokrát se bude značná část odehrávat v džungli, kde půjde o přežití za každou cenu a kde se Big Boss nevyhne pojídání čehokoliv, co přijde pod ruku. Odtud tedy "Snake Eater"= "pojídač hadů". Kojimovým přáním bylo udělat hru a celkový design mnohem realističtější a uvěřitelnější, než přetechnizované základny na Big Shellu a Shadow Moses. Cílem bylo zachytit džungli jako skutečný živý ekosystém s proměnlivým počasím, živočichy a vegetací. Takové bylo původní přání již u Metal Gear Solid, ale konzole PlayStation 1 a začínající PlayStation 2 ještě nebyly schopné něco takového zachytit.
Metal Gear Solid 3: Snake Eater měl být vyvíjen až na PlayStation 3, ale vývoj nové konzole se protahoval, a navíc se ukazovalo, že životní cyklus a úspěšnost PlayStation 2 je mnohem delší, než se původně předpokládalo, a tak se rozhodlo o jeho exkluzivitě a vývoji na PlayStation 2. Tým tak měl v mnoha ohledech ulehčenou práci, protože se pracovalo s dobře známým hardwarem a technologiemi, které byly jen dotaženy k dokonalosti a vylepšeny. Metal Gear Solid 3: Snake Eater tak spatřil světlo světa v poměrně krátké době dvou let a několika měsíců. Hideo Kojima se opět stal hlavním designérem, režisérem, producentem a tvůrcem příběhu. Po ruce měl opět zkušenou dvojici Tomokazu Fukushima a Yoji Shinkawa. Vývoj tak byl už od začátku v dobrých rukou. Práce na Metal Gear Solid 3: Snake Eater probíhaly opravdu velmi rychle, protože už na herní výstavě E3 roku 2003 byly promítány první trailery. Hra vyšla v listopadu 2004 v USA a v prosinci v Japonsku. Evropané si museli jako vždy počkat a to až do dubna 2005.
Grafika Metal Gear Solid 3: Snake Eater byla mnohem detailnější než v Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Prostředí a celkový design byly na tehdejší dobu nevídané. Neuvěřitelná hra světla a stínu, prostupujících skrz koruny stromů, vyrazila dech snad každému. Mimika postav byla na vyšší úrovni než v Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty a díky skvěle zvládnutému a vylepšenému motion capture byly všechny pohyby postav velmi reálné, a tak mnoho akčních scén s sebou přinášelo unikátní zážitek. Enginové filmečky byly oproti Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty sice kratší, zato ale krásnější, akčnější a střihem a zpracováním takřka jako film.
Při některých cut-scénách bylo možné zmáčknout tlačítko R1 a vychutnat si tak na chvíli scénu očima Big Bosse. Hratelnost doznala velkých změn. Především to byl systém lovení jídla. Když klesl ukazatel staminy, tak postava měla mnohem menší výdrž a výkonnost. Ulovit se díky noži a zbraním dalo vše od ovoce ze stromu až po krokodýla. Další změnou byl kamuflážový index, který procentuálně ukazoval, jak je postava díky mnoha oblečkům a maskám, kamuflována. Kamufláž tak bylo nutné v závislosti na prostředí měnit. Změnu přinesl i systém uzdravování utrpěných zranění a možnost použití speciální bojové techniky CQC. Metal Gear Solid 3: Snake Eater se sice odehrává v 60. letech, ale zbraňový arzenál má původ z doby o 10 let později. K simulaci přežití v džungli přispěla i absence radaru. Oficiální soundtrack složil opět Harry-Gregson Williams společně s dalšími japonskými skladateli. Titulní vokální píseň v podání Cynthie Harrell "Snake Eater" měla zcela záměrně nádech bondovky, protože velký fanda agenta 007 Hideo Kojima, tak chtěl vzdát poctu této legendě, jehož první příběh začal právě v roce 1964, kdy se oparace Snake Eater odehrávala. Na rozdíl od Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty, už bylo v Metal Gear Solid 3: Snake Eater možno, díky mnohem rozlehlejšímu prostředí a systému kamufláže, hru projít za cenu minimálního odhalení a boje. Hra tak byla mnohem více o trpělivosti, než o zkušenosti a zručnosti, jak tomu bylo právě u Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Krásná příroda také zaujala mnohem více hráčů, než tajné základny v předchozích dílech.

Velký filosof Hideo Kojima představil v Metal Gear Solid 3: Snake Eater skutečně hluboké, nadčasové a aktuální téma. Základem příběhu je relativismus, myšlenka, že pojmy jako dobro a zlo, spojenec či nepřítel, nejsou absolutní a věčné, ale naopak jsou subjektivní, a tvaruje je prostředí a doba. Toto je v Metal Gear Solid 3: Snake Eater ztělesněno unikátní postavou, kterou je žena, nazývaná "The Boss". Její dramatický, ale zároveň i naivní projev spíše k hráči, než k Big Bossovi, na konci hry, představuje utopickou myšlenku o světu bez hranic. Kojima také postavil předchozí pohled na Metal Gear Solid sérii na hlavu, protože Big Boss je zde představen jako dobrý člověk, který je skutečným hrdinou, stejně jako Solid Snake. To vůbec neodpovídá představě zrádce a padoucha, kterým se později stane. Ale to je jen další ukázka zmíněného relativismu, protože tento špatný názor na Big Bosse byl v předchozích dílech prezentován z pohledu Solida Snaka. Big Boss, Solid Snake, Liquid Snake a Solidus Snake jsou všichni stejní, měnilo se jen prostředí, ve kterém vyrůstali, a které je utvářelo. Oním prostředím, které je tvarovalo, je v Metal Gear Solid 3: Snake Eater míněno především politické klima 60. let 20. století a boj mezi kapitalismem a komunismem. Příběh je neuvěřitelně smysluplným způsobem zasazen do skutečného ovzduší vrcholící Studené války. Kojima musel celou historickou etapu dobře nastudovat a promítl jí do hry naprosto úchvatně.

Příběh se odehrává v roce 1964. Začínající jednotka FOX, spadající pod CIA, dostane za úkol, aby v SSSR zajistila raketového vědce Sokolova, a dopravila ho do USA. FOX vyšle nezkušeného agenta s krycím jménem "Naked Snake". Snake Sokolova zajistí, ale ten mu prozradí, že musel na nátlak vyvinout bojový jaderný tank Shagohood. Při pokusu o dopravení Sokolova do USA je Snake přepaden americkou hrdinkou "The Boss", která zcela nečekaně i se svou jednotkou přejde na stranu odbojného ruského plukovníka Volgina, který chce za každou cenu vyhrát Studenou válku a to i kdyby měl bojovat proti oficiální Sovětské vládě. The Boss Snaka zastaví a zmocní se Sokolova. Volgin ukradne Shagohod a úmyslně vystřelí malou jadernou střelu na ruské území, aby vina padla na USA. Svět stojí na pokraji jaderné války, ale v tajném rozhovoru se prezident USA Johnson a sovětský premiér Chruščov dohodnou o obnovení míru, pokud Američani zabijí The Boss a Volgina. Snake je tak znovu poslán do akce, aby zabil Volgina, zničil Shagohod, přivedl zpět Sokolova a zabil The Boss, což je tak trochu problém, protože je to žena, se kterou Snake žil přes 10 let, během kterých mezi nimi vzniklo velmi silné pouto. To je začátek silného příběhu, během kterého Snake odhaluje vznik a působení organizace zvané "Philosophers", kteří si už kdysi dávno rozdělili svět a založili společné konto na budoucí vývoj jaderných zbraní, vesmírných technologií a speciálních jednotek. Tohoto konta se zmocnil Volgin, přičemž postraním úmyslem USA, SSSR a také Ćíny je zmocnit se právě tohoto konta, které je nazýváno „Philosophers‘ Legacy“. Snake se dozvídá i o tragické úloze The Boss ve špinavé hře vysokých politiků. Kojima tak odhalil vznik a působení "Philosophers", které později nahradí Patrioti, změnu Snaka v Big Bosse a těžkou zradu a sebeobětování The Boss pro svou zemi, i přesto, že se na ní už navždy bude vzpomínat jako na špinavého zrádce.

Metal Gear Solid 3: Snake Eater je mnohými fanoušky považován za nejlepší díl série a získal mnoho ocenění na mnoha herních výstavách a konferencích. Hideo Kojima už natrvalo vybudoval pro Metal Gear Solid pozici jedné z nejúspěšnějších a nejlepších videoherních sérií. Přestože Kojima sám cítil, že je Metal Gear Solid 3: Snake Eater dosud nejlepším dílem v sérii, tak prodeje dosáhly jen 3,7 milionu kusů, což je asi polovina toho, čeho dosáhl Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Ani v hodnoceních nebyl Metal Gear Solid 3: Snake Eater úplně stoprocentní, protože plného bodového ocenění se mu v zahraničí nedostalo nikde. IGN udělila 9,6/10, GameSpot 8,7/10, Game Trailers 9,0/10, a uznávaný magazín Edge dokonce jen 8,0/10. To naopak české prostředí chválou nešetřilo - český OPS2M 10/10 a PLAY 97%/100%.
V prosinci 2005 vyšla v Japonsku vylepšená verze Metal Gear Solid 3: Subsistence, která vyvolala nemalé nadšení díky novému online modu a mnoha bonusům. Metal Gear Solid tak bylo vůbec poprvé možné hrát online. V USA se dočkali až v březnu 2006 a v Evropě dokonce až v říjnu. Hlavním lákadlem byla původní Metal Gear série, který byla ve hře obsažena. Ani Metal Gear Solid 3: Snake Eater a ani Metal Gear Solid 3: Subsistance se neobjevily nikde jinde, než na PlayStation 2.
Hideo Kojima v roce 2005 založil v rámci Konami vlastní vývojářské studium "Kojima Productions", které už o rok později vydalo další Metal Gear Solid. Tentokrát však už bez větší účasti samotného Kojimy…
5. část: Metal Gear Solid: Portable Ops (2006-2008)
„You use fear to keep your soldiers in line. You use words to deceive your allies. You exploit those who look up to you as a mentor and then you throw them away! The country you're building is no heaven for soldiers. The place they're looking for is outside your "heaven." “
„Manipuluješ s vojáky zastrašováním. Slovy obelháváš své spojence. Zneužíváš ty, co k tobě vzhlíží jako k učiteli a pak je odhodíš! Země, kterou buduješ není nebe pro vojáky. Místo, které hledají je mimo tvé "nebe".“

Metal Gear Solid: Portable Ops je plnohodnotný díl Metal Gear Solid série. Je to jediný díl v hlavní sérii, kterého se Kojima neúčastnil osobně, protože v době vývoje spolu se svým týmem již připravoval Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Přesto se Kojima částečně podílel na příběhu. Scénář měl tentokrát na starost Gakuto Mikumo. Design a režii řídil Masahiro Yamamoto a producentem byl Noriaki Okamura. Všichni byly pochopitelně zaměstnanci Kojima Productions a tedy i podřízení Kojimy. Důvodem vzniku Metal Gear Solid: Portable Ops byl do jisté míry nejasný konec Metal Gear Solid 3: Snake Eater a otázky, které vyvolal. Každý si jistě po dohrání velkolepě pojatého finále Metal Gear Solid 3: Snake Eater položil palčivou otázku: "A jak že to bylo s tím slavným Big Bossem dál?". Důvodem bylo jistě i to, že se nový, mladý a ambiciózní tým v novém studiu Kojima Productions chtěl představit a uvést v dobrém světle. Metal Gear Solid: Portable Ops získal exkluzivitu pro PSP a byl pokusem o nové pojetí žánru "stealth action" a dokonce s sebou přinesl i zajímavý online mód. Příběhově měl vyplnit mezeru mezi Metal Gear Solid 3: Snake Eater a první hrou Metal Gear a poodhalit tak další osudy a vývoj Big Bosse, založení jednotky Foxhound a vznik Outer Heaven. Vývoj PSP her není tak složitý, jako pro jiné konzole, a tak byl Metal Gear Solid: Portable Ops dokončen už na konci roku 2006. Nejdříve vyšel v prosinci v USA a o pár dní později i v Japonsku. V Evropě se hráči dočkali až v květnu 2007.

Metal Gear Solid: Portable Ops doznal velkých změn a i zaryté znalce ze začátku překvapil. Stále to byla stealth action, ve které přežít znamenalo zůstat skryt. Kartonové krabice, větrací šachty, průlezy, dobře kryté rohy, porno časopisy a uspávací pistole plnily i zde důležitou úlohu. Hrou už však nebylo možné procházet kontinuálně jako dříve, ale bylo třeba hru hrát po jednotlivých misích. Ze začátku bylo k dipozici jen několik málo misí, ale čím více se hrou postupovalo, tím více misí se otevíralo. Každá mise měla svůj cíl a úkol, bez jehož splnění nebyla mise úspěšná. Tou největší změnou v Metal Gear Solid: Portable Ops bylo však to, že Big Boss nebyl ve svém boji sám a nebyl jedinou hratelnou postavou. Příběhově a pochopitelně i hratelně si Big Boss budoval svou soukromou armádu vojáků, která se v mnohém podobala té, kterou Big Boss později vytvoří v Outer Heaven. Systém získávání a verbování vojáků byl tím nejlepším a nejskvělejším příkladem toho, že noví tvůrci v Kojima Productions byli schopni dostát vize Hidea Kojimy a přetvořit žánr stealth action. Voják se naverboval tak, že se jednoduše omráčil nebo uspal, a odnesl do připravené dodávky, která byla v každé misi. Každý voják měl své schopnosti a vybavení, takže záleželo jen na hráči, koho si nechá v týmu a koho propustí. Metal Gear Solid: Portable Ops představil i nový online mód, takže bylo možné si se svým týmem zahrát i proti jiným hráčům.
Naverbovaní vojáci se mohli rozdělit do čtyř skupin: zdravotníci, inženýři, špioni a sneaking unit, kteří se účastnili misí po boku Big Bosse. Po grafické stránce se konala miniaturizace Metal Gear Solid 3: Snake Eater do malého přenosného přístroje. PSP má své hranice, ale přesto bylo grafické provedení nadmíru uspokojivé, i když prostředí trošku zhranatělo. Proto bylo celé prostředí chytře situováno do lokací, kde je těchto tvarů požehnaně (např. město, základna atd.). Přesně tak, jak to svého času bylo i u Metal Gear Solid. Modely postav si však udržely vysoký standard. Namísto enginových filmečků provázely příběh tentokrát elegantní pohyblivé komiksové sekvence od Ashley Wooda, opatřené dabingem. Po hudební stránce Metal Gear Solid: Portable Ops poněkud zaostává, protože Harry Gregson-Williams se v době vývoje hry plně s Kojimou soustředil na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Jen titulní píseň "Calling To The Night" v podání zpěvačky Natashi Farrow si udržela vysoký hudební standard předchozích dílů.

Příběh v Metal Gear Solid: Portable Ops byl pokračováním Metal Gear Solid 3: Snake Eater. Odehrával se v letech 1970-1971. Big Boss je zajat členem jednotky FOX a uvězněn na poloostrově San Hieronymo v Jižní Americe. Důvodem je to, že si vláda USA myslí, že Big Boss má stále údaje o kontu "Philosophers‘ Legacy". Big Boss se dostane z vězení a odhaluje tajný plán CIA, která se snaží zvýšit svůj vliv na společnost prodloužením Studené války. Velitelem vzbouřené jednotky FOX je Gene, spolupracující se CIA. Ten má za úkol dodat sovětům ukradený první model Metal Gearu, zvaný RAXA, a vyrovnat tak síly USA a SSSR. Plán Gena je však poněkud jiný a to zaútočit na Pentagon, zničit tak CIA, a rozpoutat válku mezi SSSR a USA. Potají buduje svou armádu vojáků, zvanou "Army Heaven", která má po apokalyptické válce určovat další běh dějin. Tak začíná další cesta Big Bosse za záchranou své země, která ho již tolikrát zradila. Myšlenku Army‘s Heaven Big Boss později přetvoří na Outer Heaven...
Metal Gear Solid: Portable Ops ukázal, že nejen Kojima vyniká tvůrčími nápady a dokáže udělat úspěšnou hru. První opravdový díl série na PSP si vedl velmi dobře, a stal se jednou z nejlepších her na přenosný systém od Sony. Pomohl zkrátit dlouhé čekání na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots a stal se pádným důvodem pro koupi PSP. Hodnocení byla na PSP titul nebývale vysoká: IGN 9/10, GameSpy 5/5, GameZone 9/10, GamePro 4/5. Český OPSM 2 dal s klidným svědomím 9/10. V září a v listopadu 2007 vyšla v Japonsku a USA vylepšená verze s názvem Metal Gear Solid: Portable Ops Plus. V Evropě vyšla až v březnu 2008.
S Metal Gear Solid: Portable Ops se uzavřel příběhový kruh, který Kojima s Metal Gear Solid 3: Snake Eater v roce 2004 otevřel. Nyní už jen zbývala otázka, jak Kojima celou sérii ukončí, protože Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots měl být nejen konec celé série, ale na dlouhou dobu i jeho poslední hrou...
6. část: Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots (2008)
„War has changed. It's no longer about nations, ideologies, or ethnicity. It's an endless series of proxy battles fought by mercenaries and machines. War - and its consumption of life - has become a well-oiled machine. War has changed. ID-tagged soldiers carry ID-tagged weapons,use ID-tagged gear. Nanomachines inside their bodies enhance and regulate their abilities. Genetic control. Information control. Emotion control. Battlefield control. Everything is monitored and kept under control. War has changed. The age of deterrence has become the age of control... All in the name of averting catastrophe from weapons of mass destruction. And he who controls the battlefield... Controls history. War has changed. When the battlefield is under total control... ...War becomes routine.“
„Válka se změnila. Už se nebojuje pro národy nebo ideologie. Neválčí se ani kvůli zisku či etnikám. Jsou to nekonečné řady bitev žoldáků a strojů. Válka a její ohromné plýtvání lidským životem se stala vychytralou obchodní záležitostí. Válka se změnila. ID–označení vojáci nosí ID–označené zbraně a používají ID–označené vybavení. Nanostroje uvnitř jejich těl ovládají jejich akce. Genetická kontrola... kontrola informací... kontrola emocí... kontrola bojiště. Vše je monitorováno a drženo pod kontrolou. Válka se změnila. Věk zastrašování je teď věkem kontroly zabraňujíc hrozbám zbraní hromadného ničení. A ten, kdo ovládá bojiště, ovládá i historii. Válka se změnila. Ve chvíli, kdy je bitevní pole plně pod kontrolou… válka se stává rutinou.“

Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots měl být posledním dílem Metal Gear Solid série, měl být završením a definitivní tečkou za sérií, jejíž začátek začíná v době, kdy spousta těch, kteří budou hrát její poslední díl, ještě ani nebyli na světě. Hideo Kojima sám dlouhou dobu tvrdošíjně tvrdil, že je to jeho definitivně poslední díl, a že žádný Metal Gear Solid 5 ani jiné pokračování nikdy nebude. Později se toto prohlášení změnilo na to, že Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots je pouze ukončením příběhu Solida Snaka a že další díly budou s novými postavami a jiným příběhem. Jak to nakonec vše skončilo, víme: Hideo Kojima připravuje další Metal Gear Solid s Big Bossem v hlavní roli.
Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots byl oficiálné oznámen na japonské herní konferenci Tokyo Game Show v roce 2005 v rámci vtipného traileru s názvem "No Place to Hide". Hra měla představovat zcela unikátní herní styl, kdy hlavní postava bude neustále ve válečné zóně, ale nebude ani na jedné straně barikády. Žánr stealth action měl být zachován, ale měl být kladen větší důraz na akci. Už ze začátku bylo jasné, že se hra bude odehrávat hned na několika bojištích, aby byl zdůrazněn celosvětový konflikt. Exkluzivita byla po mnoha měsících dohadů oznámena na PlayStation 3. Nejisté také ze začátku bylo, jestli se Kojima bude vývoje vůbec účastnit, protože po Metal Gear Solid 3: Snake Eater měl mnoho projevů, ve kterých další podíl na sérii odmítal. Ředitelem projektu byl ze začátku pouze Shuyo Murata, který se už podílel na Metal Gear Solid 3: Snake Eater a Zone of the Enders: The 2nd Runner. Jenže na Kojimu se snesla řada výhrůžek od fanoušků, včetně hrozby zabitím, a tak Kojimovi nezbylo, než se přidat k Shuyo Muratovi. Pochopitelně, že výhrůžky neměly na Kojimovo rozhodnutí žádný větší podíl, protože kdyby Kojima neměl na Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots zájem pracovat, tak by se s ním asi těžko hnulo.
Když se Kojima do něčeho pustí, tak je jedině naplno, a tak se opět podílel jako producent, designér, scénárista a jako tvůrce příběhu. Hra byla ve vývoji 4 roky a v lednu 2008 se o ní mluvilo už jako o téměř hotové. Oficiálně bylo oznámeno, že hra bude vydána po celém světě 12. června 2008. Téměř na den přesně 21 let po vydání prvního Metal Gearu. Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots popisuje poslední misi umírajícího Solida Snaka a definitivně ukončuje osudy téměr dvou desítek postav, které se objevily ve všech předchozích dílech. Hideo Kojima už dopředu oznámil, že Solid Snake na konci příběhu zemře...

Grafická stránka Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots je pochopitelně na špici, protože plně využívá veškerého potenciálu 50GB dvou vrstvého Blu-ray disku a PlayStation 3. Délka cut-scén narostla do obřích rozměrů a například jen závěrečné scény trvají celkem kolem dvou hodin, ale to nic nemění na tom, že sledování těchto filmečků je srovnatelné s nejlepším filmovým zážitkem. Hrou už lze procházet mnohem akčněji, než dříve. Hra je rozdělena na 5 aktů, z nichž některé jsou dělané přímo pro stealth, jiné naopak pro přímý a rychlý postup bojištěm. Hratelnost společně s ovládáním přinesla několik změn. Novinkou je například ukazatel psychického stavu Snaka, jenž ovlivňuje jeho schopnost se soustředit. Další změnou je prvek známý z Metal Gear Solid 3: Snake Eater a to je kamufláž, pouze v novém kabátu. Solid Snake nosí tzv. Octocamo oblek, který kopíruje texturu povrchu, ke kterému je Snake v danou chvíli přitisknut, a stejně jako v Metal Gear Solid 3 se v pravém horním rohu procentuálně ukazuje, jak dobře je Snake zamaskován. Další změnou je tzv. Solid Eye, který v sobě kombinuje tepelné vidění, radar a dalekohled.
Arzenál se může pochlubit těmi nejmodernějšími zbraněmi, jako například XM8, P-90, odstřelovací puška M1 4EBR a mnoho dalších. Veškeré zbraně si tentokrát lze zakoupit v obchodě a to i přímo během hry, nemluvě o spoustě vylepšeních, které můžete na zbraních provést. Velký důraz byl kladen i na bojovou techniku CQC, která se dočkala mnoha vylepšení. Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots se po audiovizuální stránce stává snad nejlepší hrou všech dob: zvuky bojiště, skvělý dabing i nezapomenutelná hudba jsou zkrátka tím nejlepším ve videoherním průmyslu. Na soundtracku se opět podílel Harry-Gregson Williams, který se překonal ve všech směrech a připravil tak nevšední zážitek stejně jako Hideo Kojima.
Tématem Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots jsou hrůzy války a nekontrolovatelný rozvoj technologií a jejich prosazování na úkor lidských emocí. Budoucnost, kterou Kojima ukázal lidem, je sice na první pohled nereálná, ale při bližším pohledu vyjde krutá pravda najevo, a to, že dnešní svět k této děsivé vizi skutečně směřuje. Svět ovládaný nanotechnologiemi a inteligentními systémy, které řídí konání vojáků. Hideo Kojima poukazuje, jak důležité jsou pro lidi emoce a všechny jejich smysly, které je utváří takové, jací jsou. Dalším hlubokým poselstvím je myšlenka, že jsme všichni zodpovědní za naše činy a měli bychom za své hříchy nést odpovědnost a ne je předávat další generaci, ale naopak je buď odčinit nebo za ně draze zaplatit.
Solid Snake a jiné postavy ze všech předchozích dílu se vracejí a většina z nich zde dostane to, co si, obrazně řečeno, za své činy zaslouží. Tedy, kromě Solida Snaka, který je zobrazen jako žijící hřích z minulosti, který jakoby na svých bedrech stále nosí hříchy ostatních, se kterými nemá nic společného. Solid Snake je zde představen jako umírající nemocný a starý muž, který se musí za každou cenu zbavit těžkého břemene, aby mohl žít normální život. Avšak, daruje mu ho Kojima?
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti. Roku 2014 se světová ekonomika opírá stále více o neustálé války, které vedou soukromé vojenské jednotky po celém světě. Tyto soukromé vojenské síly, zkráceně PMCs, dosahují již takového počtu, že svou silou převyšují armády všech zemí. Všichni vojáci PMCs jsou vybaveni nanotechnologiemi, které ovládají jejich emoce, a tak zvyšují výkonnost v boji. Vojáci tak mohou být nepřímo ovládáni. Tento systém kontroly se nazývá "Sons of the Patriots". Známý Revolver Ocelot, který je nyní zcela pod vlivem genetické paměti Liquid Snaka, jehož ruku si kdysi nechal implantovat, nashromáždil hned pět největších armády PMCs. S jejich pomocí chce ovládnout systém "Sons of the Patriots". Jediná naděje leží v rukou předčasně zestárlého a umírajícího Solida Snaka, který je v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots pojmenován jako Old Snake.

Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots byl nejočekávanější hrou na PlayStation 3 a samotná SONY si od něj slibovala pořádný zázrak, který by next-gen PlayStation dostal na konzolový trůn. Hra byla v mnoha ohledech ještě mnohem lepší, než se očekávalo. Prodej na celém světě překročil přes 5 milionů. Byl tím nejdůstojnějším rozloučením s velkou legendou a úspěšným zakončením nejdelší videoherní série. To, že to nebyl poslední Metal Gear Solid, nechme nyní na chvíli stranou. Hodnocení byla fenomenální: IGN 10/10, X-Play 5/5, Official PlayStation Magazine (UK) 10/10, GameSpot 10/10, GamePro 5/5, Game Informer 10/10, Famitsu 40/40... V českém prostředí už se Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots nedočkal prostoru v žádném konzolovém časopisu, protože už zkrátka žádný neexistoval. Jen malinká recenze v časopisu LEVEL od P. Bulíře ukazovala dole v rámečku 10/10.
Po vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots se Kojima těšil na dlouhou několikaměsíční dovolenou, vyplněnou cestováním a sbíráním inspirace. Místo toho se cesta Hidea Kojimy po světě nesla ve znamení uznání a chvály, ale především sbíráním různých cen za celoživotní dílo a přínos videohernímu průmyslu. Neuplynul ani rok od vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, a Hideo Kojima potěšil a překvapil miliony fanoušků na celém světě...
7. část: Nejen hlavní série jest, aneb když slavná značka vynáší
Metal Gear Solid se může pochlubit velkou řadou titulů. Některé jsou úspěšné, některé méně – to jsou ty, které s hlavní sérií nemají mnoho společného, ale pouze "parazitují" na slavné značce. Dokonce i znalému člověku dělá občas problém, se ve všech těch spin-offech, metasériích, DVD dokumentech atd. vyznat. Co však teprve člověk, který se o Metal Gear Solid zajímá pouze okrajově nebo teprve začíná? Určitě nebude na škodu se na některé podívat a povědět si o nich trochu více. “

Začněme u série Metal Gear Solid na pevných konzolích: PlayStation One, PlayStation 2, PlayStation 3 a Xbox 360. Kromě všech výše zmíněných her, od Metal Gear až po Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, se chystá další titul pro PlayStation 3, Xbox 360 a dokonce i PC, a to Metal Gear Solid: Rising. Metal Gear Solid: Rising byl slavnostně ohlášen na herní konferenci E3 v roce 2009. Hlavním hrdinou bude dobře známý Raiden, ve svém kybernetickém oblečku, který nosil v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Příběh hry se tak bude odehrávat právě v průběhu posledního dobrodružství Solida Snaka. O Metal Gear Solid: Rising se zatím mnoho neví, a to ani to, jestli bude spíše akční hrou nebo novým druhem stealth action. Neví se také ani, kdy hra vyjde. Hideo Kojima se na tomto titulu podílí pouze jako producent, ale sám se o Metal Gear Solid: Rising vyjádřil jako o "Nové generaci MGS5". Hra tak podle všeho bude doplňovat hlavní příběhovou linii a příběh Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots.

Nyní se přesuňme na kapesní a přenosné konzole: Game Boy, PSP, PSP Go, mobilní telefony a iPod Touch. Prvním z nich je Metal Gear Solid (v Asii a Japonsku vyšel jako Metal Gear: Ghost Babel) z roku 2000 pro Game Boy Color. Je to titul od Konami, který byl vydán po velkolepém úspěchu Metal Gear Solid. Není to prequel ani pokračování Metal Gear Solid, ale spíše alternativní pokračování série Metal Gear. Pravým canon dílem (tedy oficiálním pokračováním) není ani Metal Gear Solid Mobile, který vyšel v roce 2008 při příležitosti oslav 20 let série Metal Gear Solid. Hra vyšla po celém světě jako předinstalovaná aplikace v Metal Gear-značkovém telefonu, ale také se dala do mobilu stáhnout za nějaký ten poplatek. Příběh se odehrává mezi Metal Gear Solid a Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty. Dalším titulem, tentokrát přímo od Kojima Productions, je Metal Gear Solid Touch z roku 2009. Jedná se o third-person shooter pro iPhone a iPod Touch. Hráč plní několik misí, které jsou založeny na kapitolách v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. O připravovaném Metal Gear Solid: Peace Walker si řekneme na konci celého článku, protože se jedná a pnohodnotný díl série, připravovaný samotným Kojimou.
Na PSP si ještě povězme o titulech Metal Gear Acid a Metal Gear Acid 2 z let 2004 a 2005. Tyto poměrně zajímavé hry využívají karetní, na základě kterého můžete provádět pohyby a akce hlavní postavy. Hry jsou sice součástí Metal Gear Solid série, ale příběhově sledují úplně jinou linii a jdou si svou vlastní cestou, tudíž se nedají považovat za canon. Tyto dvě hry se dočkali i svého vlastního remaku na mobilní telefony v roce 2008 a 2009 s názvem Metal Gear Acid Mobile. Mohli bychom ještě uvést už zmiňovaný Metal Gear Solid: Digital Graphic Novel na PSP a Metal Gear Solid 2: Bande Dessinée, což je název pro druhý díl, který převádí Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty do kreseb Ashley Wooda.

Teď pro změnu něco k DVD bonusům. Prvním je The Document of Metal Gear Solid 2, který byl součástí Metal Gear Solid 2: Substance. Ukazoval proces tvorby a vývoje polygonových postav, původní návrhy hry, skripta, fotogalerii atd. Dalším titulem je databáze Metal Gear Solid 4 Database, kterou je možné stáhnout z PlayStation Store. Jedná se o aplikaci, která je jakýmsi encyklopedickým shrnutí světa Metal Gear série. K dalším DVD bonusům patří například Metal Gear Saga Vol. 1, která byla součástí Metal Gear Solid 3: Subsistance. Jak již název napovídá, tak šlo o shrnutí děje v sérii, ale mluví se v ní také o tvorbě jednotlivých her. Pokračováním pak bylo bonusové DVD Metal Gear Saga Vol. 2, které jste mohli dostat k Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots.
Nesmíme zapomenout ani na románové verze Metal Gear Solid a Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty od spisovatele Raymond Bensona. Existuje ale spousta další Metal Gear titulů, klíčenek, figurek, bonusových předmětů atd. atd.

Nakonec si povězme něco o sérii Metal Gear Solid na filmovém plátně. O zfilmování některé z Metal Gear Solid her se mluví již více jak 10 let. První zmínky se objevily již po úspěchu Metal Gear Solid z roku 1998. Sám Hideo Kojima tehdy básnil o tom, který slavný herec ztvární postavu Solida Snaka. Jenže z projektu nakonec sešlo, stejně jako asi tucetkrát po tom. Kojima by rád zfilmoval například první Metal Gear Solid, ale jednání s americkými filmovými společnostmi vždy uvíznou na mrtvém bodě. Roli v tom jistě hraje Kojima sám, který by právě takovýto snímek nejraději režíroval sám i se svým týmem, to je ale pro americké společnosti velkým soustem. Tak či tak, film Metal Gear Solid stejně nakonec bude, ať už s Kojimou nebo bez něj, ale první klapka je v nedohlednu. A tak se iniciativy chopili především fanoušci, kteří natočili mnoho pěkných fan snímků. Za zmínku jistě stojí snad nejlepší z nich MGS: Philanthropy. Také Češi přidali ruku k dílu a natočili na motivy prvního Metal Gearu z roku 1987 povedený snímek Metal Gear: Outer Heaven.
8. část: Metal Gear Solid: Peace Walker a budoucnost série
„They believed they were creating a paradise...“
„Věřili, že budují ráj na zemi...“

Ještě před vydáním Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots prosákly na veřejnost informace, a to přímo od zaměstnanců Konami, že se v žádném případě nejedná o poslední díl série, ale pouze o zakončení příběhu Solida Snaka. Po vydání Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots spekulace ještě zesílily a pomalu se začínalo mluvit o Metal Gear Solid 5 jako o bez mála hotové věci. Do role hlavního hrdiny se měl opět vrátit legendární Big Boss. Jenže oficiální oznámení nepřicházelo a sám Kojima se k těmto spekulacím moc vyjadřovat nechtěl. Jenže uplynulo pár měsíců a s blížící se herní konferencí E3 bylo jasné, že se nějaký nový Metal Gear Solid nejen chystá, ale už i vyvíjí a to pod taktovkou Hidea Kojimy. Pak přišel červen 2009 a s ním i slavnostní oznámení plnohodnotného dílu Metal Gear Solid. Nový díl Metal Gear Solid: Peace Walker je plánován na začátek roku 2010 pro konzoli PSP. Bude se odehrávat v roce 1974 na Costa Rice a bude sledovat další osudy Big Bosse, především vznik Outer Heaven. Celou hrou navíc bude možné procházet v kooperativním režimu. Jaká hra nakonec bude, to si musíme ještě počkat, ale přítomnost Kojimy na vývoji je jako vždy zárukou úspěchu.

Bude Metal Gear Solid: Peace Walker posledním dílem slavné série? Stěží. A Kojima sám správně tuší, že Metal Gear série je jeho úspěchem, ale zároveň i prokletím. I když by rád chtěl konečně vytvářet i něco jiného, než "jen" další Metal Gear hry, stále je otrokem obrovského kolosu, ze kterého jdou jednoduše ždímat peníze. Především majitelé značky „Metal Gear“ neustále udávají směr Kojimovy tvorby. Kojimovo otřepané "Snake je můj, nikomu bych ho nesvěřil" vyjadřuje nejen jeho posedlost a chuť být stále součástí fenoménu Metal Gear, ale i jeho vlastní uvědomění, že byl svým dílem naprosto pohlcen. A možná, že to tak Kojima i chce. Metal Gear Solid: Peace Walker budiž toho důkazem. Příběh a historie Metal Gear série je tak především příběhem neuvěřitelně inteligentního, kreativního a pracovitého člověka, který sice na začátku své kariéry byl terčem posměchu, vařil kávu pro své kolegy, a koukal jim přes rameno, když programovali, ale svou velkou pílí a snahou předat lidem něco víc než jen hru, se stal příkladným vzorem pro všechny. Tímto bychom chtěli panu Kojimovi vyjádřit obrovskou úctu a zároveň mu popřát, ať se mu i nadále daří vytvářet tak skvělé hry, jako doposud. Salute!
Autor článku: Marek "Leon" Zelenka
Korekce a úprava: Tomáš "snakeeater" Polák
Zdroje:
- www.wikipedia.org
- metalgear.wikia.com
- www.metalgearsolid.org
- www.ign.com
- www.metalgearsolid.cz
- games.tiscali.cz
- OPSM a OPS2
- PLAY, TipStation, LEVEL a SCORE